V tržním hospodářství platí, že čas jsou peníze, jenže jak kdy, jak kde a jak pro koho.
Já se v průběhu posledních pár let stala milionářkou, aniž bych o to stála, jen díky tomu, že vzrostly ceny kdysi tak pohrdaných panelákových králíkáren. Po šestiletých soudních tahanicích potvrdil Odvolací soud pro Prahu 2, že zaplatím polovinu z králíkárny ve výši 1 460 000 Kč exmanželovi, jinak mi hrozí exekuce.
Děti jako nevýhodná komodita
Zaráží mě však, že se v tržní ekonomice vůbec nehodnotí časové investice péče o děti a jejich výchovu. Nejspíš proto je tolik problémů s kriminalitou, drogami, nárůstem civilizačních chorob, ale co si budeme nalhávat, co by dělala policie, soudy, vězeňství, farmaceutický průmysl se zdravými a šťastnými lidmi? Celý systém by kolaboval, což jsem dříve netušila. Nikdo mě totiž - ve škole, doma, ani v médiích, nepoučil. Žila jsem a dělala vše dle své úvahy, snažila jsem se, aby z dětí vyrostli zdraví a schopní lidé. Teď jsem se ocitla v situaci, kdy mě systém nutí zpětně litovat, že jsem chodila na třídní schůzky, zajímala se o vzdělání dětí, jejich duševní a tělesný rozvoj, připravovala s nimi úkoly, cvičila na housle, učila je citlivosti a vnímavosti, doprovázela do turistického oddílu mládeže, aby poznali život ve společenství, foukala jejich bolístky a byla výlučnou pečovatelkou a komunikační spojkou s lékaři. Teď vidím, že jsem byla pěkně hloupá, podle dnešních kritérií jsem měla raději podnikat a investovat do výhodnějších komodit, než jsou děti. Tak, jako to dělal exmanžel, který investoval ze společných peněz do akcií a výnosy mu zůstaly, neboť se – dle judikátu Nejvyššího soudu - do společného jmění manželů nezapočítávají.
Vydělávat prachy za každou cenu a pak být překvapeni gulagy, koncentráky, politickou, ekologickou či finanční krizí?
Udělala jsem navíc další chybu. Ve svém profesním životě jsem totiž myslela víc na to, abych byla užitečná, než abych vytvářela pro sebe co největší zisky. A tak jsem sázela v Praze stromy, aby zde byl lepší vzduch a hezčí prostředí, budovala dům v Lublaňské 18 pro mimoškolní zájmové činnosti dětí a mládeže a prostor pro občanské iniciativy, zapojovala veřejnost do rozhodování o vzhledu jejich prostředí, např. ve vnitrobloku v Radhošťské. Také jsem se zajímala o ženy, ale to vše se ukázalo být ztrátou energie, času a peněz, neboť z těchto - veřejně prospěšných prací jsem nezbohatla, byla jsem navíc zcela absurdně poctivá a každou korunu pečlivě účtovala a vykazovala, což byla také chyba. Potvrdil ji po šestiletých tahanicích Odvolací soud pro Prahu 2 s tím, že budu za své dobré skutky náležitě potrestána tím, že musím zaplatit polovinu z panelové králíkárny ve výši 1 460 000 Kč exmanželovi, jinak mi hrozí exekuce. Rok před důchodem jsou pro mě nabízené úvěry a hypotéky dost vzdálené, prodat byt těžko stihnu, navíc soudní odhadce u soudu pravil, že ze zbytku peněz bych si mohla pořídit tak akorát místnost 4. kategorie.
Volání SOS
A tak mi nezbývá, než se obrátit na Vás se žádostí o solidaritu a z osobního problému udělat věc veřejnou. Právo se v Čechách nerovná spravedlnosti a já bych si přála, aby můj případ pomohl jiným, aby se neocitli v podobné situaci, otevřel diskusi a dal podnět k nápravě věcí lidských. Teď však volám naléhavě SOS, máte-li jakoukoliv korunu, se kterou byste chtěli před Vánoci učinit dobrý skutek, prosím o její zaslání na účet č: 1408624073/0800. Darovací smlouvu zašlu na vyžádání na e-mailu marie@mariehaisova.cz, o výsledku sbírky budu informovat na www.haisova.blog.idnes.cz. Předem vřele děkuji.
Kalkulace „neprokazatelných investic do dětí a domácnosti
Pro informaci přikládám kalkulaci svých „neprokazatelných investic“ do domácnosti a dětí s hodinovou sazbou 100 Kč. Vychází na 5 001 000 Kč. Dle soudkyně jsme se prý na tomto uspořádání dohodli, ačkoliv v době, kdy jsem se vdávala, se manželské smlouvy neuzavíraly, ženy kopírovaly role matek a babiček. Partner měl na první místě své zájmy, v rodině byl nadřazen nad takovými „malichernostmi“ jako je vynášení odpadků či mytí oken. Vše bylo na dlouhé lokte, o všem se sáhodlouze diskutovalo, na vše bylo dost času. Co se týče finančního zajištění chodu domácnosti, celý život jsem byla výdělečně činná, po narození dětí pobírala mateřskou, ke které jsem si přivydělávala psaním na stroji, hlídáním cizího dítěte. Jaké se tedy nabízelo řešení? Buď rozvod již v samých začátcích, nebo vzít zodpovědnost za chod rodiny sama. V současnosti je řešením zadat péči o domácnost a děti agentuře. Zda je toto řešením rostoucí kriminality mládeže, nevím.
Kalkulace domácí práce od narození dětí do rozvodu: hodina à 100 Kč
Domácí práce (údržba bytu, zajišťování jídla, management každodenního chodu domácnosti):
22 let x 12 měs. x 30 dní x Ø1 hod.denně x 100 Kč 792 000
Péče o děti nar. 1979 a 1983: 10 let x 12 měs. x 30 dní x 4 hod. x 100 Kč 1 440 000
Třídní schůzky 2 dětí x škola 12 let, 4x ročně x 2 hod. x 100 Kč 19 200
Návštěvy lékařů 2 dětí x 12 let x 12x ročně x 100 Kč 28 800
Rozvoj 2 dětí: housle, TOM, Aj: 10 x 12 měs. 30 hod.měs. x 100 Kč 720 000
Zajištění stipendií na zahraničních táborech LPC 8 x 45 000 Kč 360 000 KčZprostředkování stipendijních studií na zahraničních školách:
Ecole d’Humanité 250 000 International School of Prague 600 000
New York University of Prague 750 000
Získání bytu, výměna, řešení sporu s SBD 50 hod x 100 Kč 5 000
Péče o nemocnou matku exmanžela 30 dní x 12 hod. x 100 Kč 36 000
Celkem péče o domácnost a dvě děti za 22 let à 100 Kč 5 001 000 Kč
Přeji hezké vánoce a do Nového roku naději, víru a lásku, i když s láskou opatrně, zveřejňuji tuto svoji situaci též pro poučení a varování ostatním.
