Letos na jaře se konala panelová diskuse na téma vládní reformy z pohledu rovných příležitostí v Lobby Café, Myslíkova 25. Panelu se zúčastnili: PhDr. Vojtěch Belling, poradce ministra práce a sociálních věcí, Mgr. Jana Čurdová, poslankyně, Ing. Petr Pavlík, PhD z Fakulty humanitních studií UK, Mgr. Irena Smetáčková z Katedry pedagogické a školní psychologie, JUDr. Dagmar Zelenková, vedoucí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Organizovala Otevřená společnost, v rámci projektu Prolomit vlny, www.proequality.cz podpořeném ESF EU a státním rozpočtem ČR.
Vládní reforma daňového, sociálního a zdravotního systému v ČR vstoupila v platnost 1.1.2008, vzápětí, dne 3.1.2008 vydala Otevřená společnost Tiskovou zprávu, kde upozornila na nedostatky z hlediska uplatňování rovných příležitostí a na pravděpodobné zhoršení životní situace žen. Veřejnost nebyla vládou seznámena s analýzou dopadů reformy na postavení žen a mužů, ačkoliv ji tuto povinnost ukládají vlastní základní vnitrostátní dokumenty, viz: http://www.mpsv.cz/cs/301!
Ve zprávě Otevřené společnosti se uvádí, že současná vláda prezentuje sociální reformy, např. třírychlostní rodičovskou dovolenou jako moderní trend podpory rodiny, z detailnější analýzy však vyplývá, že místo volby posiluje tradiční roli a opomíjí zvýšení znevýhodnění žen ve společnosti. Z daňové reformy profitují lidé s nejvyššími příjmy a majetky. V r. 2006 měli muži - mezi lidmi s nejvyššími příjmy - 2,5x větší zastoupení než ženy, jejich průměrná mzda byla o 40 % vyšší. Zvýšení nepřímých daní v kombinaci se zvýšením ostatních životních nákladů zatížilo sociálně slabé skupiny, kde je více žen: v roce 2005 např. 80 % žen např. pobíralo důchody do 7500 Kč, zatímco 94 % mužů nad 7500 Kč; míra nezaměstnanosti žen činila 8,8 % a u mužů 5,8 %; v 90 % všech neúplných rodin vychovávaly děti ženy (Celkem šlo o 245 500 rodin), z toho bylo 11 % nezaměstnaných v porovnání se 2 % mužů samoživitelů.
V Tiskové zprávě se dále uvádělo, že „U třírychlostní rodičovské dovolené vláda zamlčila fakt, že velké části žen nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství (a budou pobírat automaticky rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč, následně budou nuceny nastoupit na čtyřletou variantu čerpání rodičovského)“, neboť úplná svoboda volby je umožněna pouze těm, kteří pobírali plat vyšší než 16 400 Kč hrubého měsíčně před porodem.
Následovala diskuse s přítomnou veřejností, kde zástupkyně odborů potvrdila, že vlastními výzkumy se dopracovali ke stejným závěrům. Ukázalo se, akce vlády nebyla promyšlenou a propracovanou akcí, jde o metodu pokus-omyl, kde pokusnými králíky jsme my, občané a občanky této země. Tragédií je despotické rozhodování v podstatě na všech úrovních, nejen té vládní. Odvolávání se na demokratické mandáty zpochybnil další z diskutujících upozorněním na předvolební triky a praktiky, hry peněz a manipulace, celkovou neserióznost a nekulturnost mocných a vládnoucích. Směšně působil poradce ministra práce, který nedokázal odpovědět na základní otázky vztahující se k péči o děti, které zná každá matka malých dětí. Celkově působili reprezentanti/ky vládních struktur bezradně a bezmocně, úředníci dožadující nových a nových papírů, které otáčejí sem a tam. Argumentace mladého poradce ministra práce navíc vykazovala úporné vertikální myšlení prosté jakékoliv schopnosti horizontálního propojení souvislostí, např. mezi rodinnou politikou a rovnými příležitostmi. V závěru jsem pojala podezření, že nejde jen o nějaké nedopatření, nedomyšlenost, hloupost či nevědomost. Zdejší machistické prostředí nejspíš potřebuje Evropě a celé EU osladit její programy rovných příležitostí.
