Věta „já jsem zase přibrala či přibral“ se v různých obměnách opakuje i přesto, že zaručené diety a recepty na zdravou výživu útočí ze všech stran.
Nemám-li být označena za ignorantku, pak nezbývá, než se stavem své tělesné a následně i duševní schránky též trochu zabývat. Za účelem sebevzdělání v této oblasti jsem otevřela knihu „Strava a vědomí“ od Tomáše Štanzela.
Moc se mi, pravda, do čtení nechtělo, co se jídla týče, zejména vegetariánského či makrobiotiky, tak čisté svědomí nemám. Vyrostla jsem na vesnici, kde veškerá zvířata byla chována sice ekologicky, dle dnešního pojetí, nicméně žila jen proto, aby byla zabita a snědena, v lepším případě snášela vejce, dávala vlnu či mléko. K jídlu nebyl snad jen pes, kočky a morčata.
Oddalovala jsem čtení knihy s tím, že se nejdříve očistím pobytem v Indii její vegetariánskou stravou, kde jiná volba nebyla, čímž budu připravena na osvětu a případnou nápravu svých stravovacích zlozvyků doma. Pár dní po příjezdu do země, kde vegetariánství je filosofií a etikou nenásilí a soucitu s ostatními živými tvory za mnou přišla kamarádka, zda bych jí nepřeložila útlou knížečku, kterou zakoupila na téma zdravé a očistné výživy; především ji zajímaly recepty na konkrétní jídla.
Začetla jsem se do brožurky o filosofii vědomé stravy, která sice žádné recepty na zaručené jídlo pro uspokojení těla neobsahovala, nicméně byla plná inspirujících receptů potravy pro duši. Autor vysvětloval, že taková samozřejmost, jakou je jídlo by měla být ovládána naší myslí, vědomě a promyšleně organizována, nejen se mechanicky sytit vším, co se nabízí. Indická knížečka byla myšlenkovou přípravou na tu, která čekala doma a začínala citáty: „Stravou z celistvých přírodních potravin jsme schopni dosáhnout lepší svěžesti a celkového zdraví; vyhnout se nežádoucím psychickým a emocionálním stavům; dosáhnout citlivějšího vnímání, klidu a bdělé pozornosti.“
Napadlo mě, co miligramové dávky léků či drog dokáží udělat s tělem a myslí, jaký potom asi mají vliv stogramové dávky jídel, která často bezmyšlenkovitě házíme do nákupního košíku jen proto, abychom neměli hlad, zahnali mlsnou, či koupili se slevou?
Kniha „Strava a vědomí“ napsaná absolventem chemie na VŠCHT je svým způsobem inspirována indickou moudrostí, která vnímala přímý vliv stravy na stav těla a mysli, náladu, zdraví či choroby. Je rozdělena do tří částí, které se věnují souvislostem tělesného a duševního zdraví ve vztahu k jídlu, kde autor radí, jak uvolňující či zpevňující výživou tělu a mysli ulehčit a končí návodem, jak teoretické poznatky uvést do každodenního života, tedy konkrétními recepty na jednotlivá jídla.
V knize nejde o představení nové diety, kterou se zbavíme nadbytečných kil, jde v ní o filosofii, přístup k životu, jehož je jídlo nedílnou součástí a velkým požitkem. Ambicí autora je přinést nové informace těm, kteří se rozhodují, zda jídlo brát jako cestu ke zdraví, osobnímu růstu a uvědomění, či se na základě nových informací rozhodnout, zda pokračovat ve starém stylu a přistupovat k jídlu pouze jako k materii a více se jím nezabývat.
Motivací k přečtení knihy je hodně, i já se nakonec - po popsaných obstrukcích přiměla, počínaje argumenty, kterými se stále ještě musí zdůvodňovat odlišnosti, konče očekávanou efektivitou v podobě nově nabytého či udržovaného zdraví, jehož je přiměřená štíhlost součástí. Druhé vydání 219 stránkové knihy vyšlo v DharmaGaie v roce 2010.
