Svobodná žena, ženatý muž

V soutěži o nejlepší televizní herce a herečky pronesl moderátor zajímavý postřeh. Ocenění muži byli všichni ženatí, zatímco oceněné ženy byly svobodné, nebo rozvedené, žijící bez instituce zvané manžel.

Jde o náhodu, nebo se z tohoto postřehu dá vytvořit obecnější závěr? A jaký?

Byl by asi v tom smyslu, že mužům se kariéra buduje a sláva získává snadno, pakliže jim  manželka zabezpečí základní životní potřeby ve formě fungujícího rodinného zázemí, které spočívá v útulném domově, teplé večeři, vyžehlených a uklizených košilích; kdežto žena se může prosadit jen tehdy, když se nemusí starat o manžela? Nepochybuji o tom, že i slavný muž doma pomáhá. I prezident se chlubí, že vynáší koš s odpadky. Pomáhají, jistě, ale nezajišťují management chodu domácnosti; to by jim na slávu mnoho času nezbývalo. Jejich hlava musí být čistá, otevřená pro role, profesi, zájmy; stejně jako její hlava, pakliže se chce zahřát na výsluní slávy. Slavná komička, která má doma mnoho cen žije sama a díky tomu si dělá to, co chce, jako muž. Jen jí žádný manžel, zatímco ona pracuje, nezajišťuje teplo domova.  

Před léty jsem při pobytu na dánské folkehojskole poznala zajímavou ženu. Byla krásná, dokonalá, milá, úslužná; uměla vše, nač si vzpomenete. Cvičila jógu, chodila o chůdách, hrála na kytaru, zpívala. O víkendech nám ve škole vyvařovala, pekla, uklízela, dávala nás svou prací dohromady, vytvářela vztahy a mezilidskou komunitu. Získala jsem si její důvěru, a ona mi vyprávěla svůj příběh. Žila dlouho se slavným dánským architektem, kterému zabezpečovala domácnost, obskakovala nejen jeho, ale i jeho hosty; zajišťovala, aby se všichni cítili skvěle. Obětovala mu život. Výsledkem byly deprese, skončila na psychiatrii a léčila se. S architektem se domluvila, že se po uzdravení vrátí. Její uzdravování trvalo dlouho, byla léčena elektrošoky, neboť léky nezabíraly. Když se uzdravila, tak po architektově boku byla jiná kráska vytvářející mu zázemí a zajišťující  potřebné teplo domova.

Tento týden jsem byla na vernisáži obrazů známého malíře. Přátelím se s jeho manželkou, tak dobře vím, jak to u nich doma chodí. Ona, nejenže zajišťuje teplo domova, dělá mu i profesní marketing, management, pomáhá s prodejem obrazů, propagací, aktivně se celý život podílí na jeho úspěchu. I s poznámek na vernisáži jsem vyrozuměla, že za zajištěním prostor, vína a občerstvení byla ona. Před časem, když se starala o malé děti a staré rodiče, si Mistr našel milenku. Jeho manželka mi o přestávce svěřila, že užívá antidepresiva.

Další moje kamarádka, nadaná malířka se k malování vůbec nedostane. Před léty poznala  budoucího manžela na umělecké škole, kde společně studovali. Ona byla o mnoho talentovanější, on na její schopnosti žárlil. Aby byl doma klid, tak s malováním skončila a živí sebe, dnes  nemocného manžela a studující děti restaurováním.

Jiná kamarádka se sice živí malováním, žádný manžel a žárlivec ji neokrádá o čas, energii a neblokuje ji v cestě k úspěchu, nicméně k úspěšnosti má daleko. Sama maluje, sama propaguje, sama prodává, sama se živí. Dost se nadře, na budování slávy nemá ani čas, ani energii.   

Moc by mě zajímaly příběhy žen, které jejich manželé podporují aktivním vytvářením  laskavého rodinného zázemí. Určitě existují, ale já o nich nevím a společenská ocenění o tom také nevypovídají.