Sláva ZUŠkám

Na zásluhy Základních uměleckých škol upozorňuje opakovaně paní Kožená. Vytvářejí podhoubí pro české, potažmo světové hudební elity, především však rozšiřují obzory tím, že učí lépe slyšet, lépe vidět a tím pádem i lépe vnímat.

Před třemi lety některé ZUŠ navíc rozšířily své působení v juniorském věku i pro zájemce a zájemkyně věku seniorského. Své nadšení jsem vyjádřila po půlročním „chození do houslí“ do ZUŠ Křtinská příspěvkem "Akademie 3. věku na ZUŠ": http://haisova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=495955.

Letos budu mít za sebou čtyři semestry v Akademii umění a kultury pro seniory, a jelikož nehraji jen na housle, ale také cvičím, tančím a zpívám, tak zmíním svoji zkušenost v ZUŠ Bajkalská, která mi dává příležitost nejen si protáhnout stárnoucí kosti, ale už dvakrát nám umožnila i vystoupit na prknech, která znamenají svět, na pódiu Velkého sálu Městské knihovny v Praze a užít si tak své chvilky slávy.

Geniální myšlenku vtáhnout seniorskou veřejnost do uměleckého světa přivedl na svět ředitel hostivařské ZUŠ, pan Stárek. Měla být nejen motivací pro prarodiče doprovázející vnoučata do hudebky, aby chápali, co se děcka učí a mohli jim případně pomoci. Ošetřuje zejména to, že lidé, kteří vypadnou z koloběhu produktivity práce, se najednou mohou cítit osamělí, zbyteční, ztrácet smysl bytí, a začnou se soustřeďovat na bolístky, které s léty přibývají. Zde mají šanci vytvořit novou lidskou komunitu se společným zájmem, kontaktovat se napříč obory, školami, dle svých možností a schopností.

Tak jsem i já osobně byla kontaktována sólovými zpěvačkami "Akademie", zda bych nedoprovázela jejich zpěv vánočních koled na housle, poté došlo i na jarní repertoár; obojím jsme pobavili místní Klub seniorů v Karpatské ulici.

Uměleckých aktivit si velmi užívám a doufám, že jsem svou optimistickou povahou také trochu přínosem. Jsem velmi ráda za nabídku pana Šestáka, ředitele ZUŠ Bajkalská, abych první letní den dala k dobru svůj osobní příběh se zaměřením na to: „Co nás život naučil a můžeme předávat dál? Jaká je moudrost současného stáří? 

Ne všichni kolegové a kolegyně z Akademie umění a kultury pro seniory jsou však vděčni za dar, kterého se jim dostává, neboť vše financuje Magistrát hl. m. Prahy, kde se, předpokládám, vychází z toho, že prostory tu jsou, kapacita též, jde jen o to honorovat investovaný čas a obecně se ví, že učitelství není ta nejpřeceňovanější a přeplácená profese. Je k nevíře, že někteří senioři a seniorky brblají, že by chtěli víc, či jinak, infikováni společenskou negativitou, kdy se kritik domnívá, že je svou paralýzou z analýzy nejchytřejší z chytrých. Jak známo, je  mnohem snazší bořit, než tvořit.

Inteligentní úvaha MHMP spočívá v tom, že je lépe investovat méně zde, než mnohem více do zdravotnické a sociální péče, kam se bezmocní a často bezradní senioři a seniorky uchylují.

Tak, jako je síť českých ZUŠ v evropském i světovém prostoru unikátní, tak na ni navazující Akademie umění a kultury pro seniory je vůdčí myšlenkou na globální scéně. Dlužno dodat, že pedagogické, umělecké a lidské kvality vyučujících převýšily svou vynikající úrovní veškerá má očekávání.

A pýchou se nadýmám, když si uvědomím fakt, že umění a kultura Čechy proslavila, pozitivně prezentovala a  důstojně reprezentuje po celém světě.