Před několika měsíci spáchala sebevraždu Alena Valterová, zakladatelka Politické strany žen a matek, autorka Připomínek od sporáku, samoživitelka, matka čtyř dětí.
O motivu jejího činu nemám tušení, mohu se jen dohadovat z faktu, že ženy trpí depresemi dvakrát častěji než muži. Proč? Živit sama čtyři děti je určitě velmi složité, dohadovat se k tomu s otci těchto dětí o jejich povinnostech a být si navíc vědoma společenské situace a své bezmoci?
Před léty za námi Alena přišla do práce, nabízela nějaké léčivé kapičky, nepochopili jsme, že to bylo její volání SOS v sociální a ekonomické nouzi. Tehdy hovořila, že žije v nějaké zapadlé vísce, zalezlá ve svém krunýři jako želva. Když čas od času vystrčí hlavu a rozhlédne se kolem, zjistí, že vše je při starém, zalézá zpět do svého krunýře.
Spisovatelka, Alexandra Berková kdysi uspořádala seminář Popelka po svatbě, kde jsme si uvědomovaly ženské čekání na prince, který nás přijede zachránit a vysvobodit z prokletí upopelené každodenní anonymity a vynese naši jedinečnost a krásu na světlo denní. Ukázalo se, že ani jedna z účastnic semináře svého prince nepotkala. Alena Valterová se tehdy rozplakala a byla k neutišení. Ostatní sice prince také neměly, na bálech sedávaly v koutku a čekaly, zda se ozve „smím prosit?“, případně tančily samy, ale to se dalo přežít. Tančit sama, navíc se čtyřmi dětmi, si žádalo pořádnou odvahu a osobní sílu.
V knize Připomínky od sporáku, která obsahuje dopisy a stati z let 1990 – 1992 píše: „Tradiční nazírání na ženu jako strážkyni rodinného krbu se v situaci rostoucího napětí na trhu práce posílí. V konkurenci s muži mají šanci pouze v profesích, kde jsou zavedeny tradičně (např. zdravotní sestry), na místech, která muži odmítnou anebo tehdy, když nabídnou svou pracovní silu výrazně levněji. S plným rozvinutím ekonomické reformy budou tedy ženám nabízena ještě méně atraktivní místa, než tomu bylo dosud. To v řadě případů bude mít za následek alespoň dočasný návrat ženy do domácnosti. Výsledkem může být promarnění talentů nadaných žen (máme vysoké procento vysokoškolaček) nebo jejich programová bezdětnost, která může mít dlouhodobě nepříznivé důsledky pro genetický a intelektuální potenciál společnosti. Nezaměstnanost žen navíc bude brzdit rozvoj služeb, protože zaměstnaná žena má kupní silu a služby potřebuje. Navíc spolu s očekávanými krizovými jevy hrozí v tomto přechodném období i to nebezpečí, že bude nastolen nekoncepční přístup k řešení „ženské otázky“ a založeny takové trendy, které budou v rozporu s charakteristikami civilizačního procesu vyspělých zemí…“
Po revoluci přišla s vizí a energií založit Politickou stranu žen a matek. Na otázku, pro koho bude tato strana asi nejpřitažlivější, odpověděla: „Pro ženy, které pochopí, že společenskou činností a aktivitou sice mohou rozvíjet vlastní osobnost, ale ne změnit své postavení ve společnosti. Pro ženy, které pochopí, že charitativní činnost řeší důsledky, nikoliv příčiny problémů lidí a dětí. Pro ty, které mají odvahu, schopnost samostatného uvažování a možnost veřejně se angažovat…“ Na dotaz, co brání tomu, aby společnost respektovala ženu, matku a tvůrkyni hodnot, odpověděla: „Ráda bych v té souvislosti připomněla názor, že z hlediska občanských svobod a sociální spravedlnosti existují na Zemi státoprávní celky uspořádané buď špatně, nebo ještě hůře. S postavením ženy to souvisí přímo. Naše ženy jsou přetížené, neboť máme příliš dlouhou pracovní dobu, minimální služby a nejvyšší zaměstnanost žen. Těší se, že si budou žít bez honičky, v klidu vychovávat děti a nakupovat ze širokého výběru kvalitního zboží bez front. A ženy v zemích s těmito vymoženostmi propadají drogám, alkoholismu, mají zhruba stejně procento neuróz, velmi mnoho lesbických žen atd. Proč? I jejich možnosti uplatnění jsou omezené. Jejich povinností je být krásné a předpokládá se, že poslání mateřství jim k životu stačí.
Vizionářské a nadčasové myšlenky Aleny Valtrové korespondují s vírou v neotřesitelnou sílu ženského potenciálu: „Kdyby byly ženy respektovány, ať už proto, že tvoří nejméně polovinu lidstva, nebo proto, že přivádějí na svět další generace, proto, že jejich pohled na svět je prostší, ale odpovědnější, vypadaly by dějiny přinejmenším našeho kontinentu jinak...“
Vzpomínka Zdeňky Petákové je na http://www.ta-gita.cz/aktualne/vzpominka-na-alenu-valterovou/
Příspěvek Aleny Valterové ze Sympozia České prezidentky je na 21. straně : http://www.padesatprocent.cz/docs/1_sympozium_CP-sbornik.pdf
