Ačkoliv se současná vláda oháněla svého času dost intenzivně potřebou boje proti korupci, tak se zdá, že zavedenými poplatky u lékařů dala úplatkům legitimitu. Babičky a dědečkové nemusí přemýšlet, zda je lepší dát jako pozornost za lékařskou péči pět deka kafe či bonboniéru. Nedobrovolně musí dát peníze, o paragonu si mohou nechat jen zdát, stejně tak o tom, že by poplatky byly zdaněné, nebo snad nejsme dostatečně informovaní?
Podělím se s vámi o průzkum názorů z uplynulých týdnů, kdy jsem byla v kontaktu s lidmi z různých míst republiky, venkova, malých, větších i velkých měst. Podle jejich názoru byly největší chybou současné vlády právě zmíněné poplatky. Veřejností nebylo vůbec pochopeno, proč lékaři, kteří mají pravidelný měsíční příjem daný bodovým hodnocením návštěv pacientů, ale i paušální měsíční platbou od pojišťovny, kterou dostávají pravidelně jen za to, že jsme v jejich evidenci i když jsme zdraví, ještě vybírají do svých kapes dalších peníze od každé návštěvy, aniž by museli vydávat o těchto platbách potvrzení? Jakým právem mají dvojité příjmy? Která další profese se těší takovému privilegiu?
Vzhledem k tomu, že se poplatky nejvíc týkají těch sociálně nejslabších, bylo toto vládní rozhodnutí vnímáno jako vykořisťování a vzhledem k tomu, že o něm rozhodla vláda v čele s ODS, jde vina na její bedra. ODS bylo dále zazlíváno matení slov, neboť ze zkušeností lidí tato strana není občanská, kope totiž prý především za buržoazii, tudíž by měla tento hlavní zájem a cílovou skupinu svých voličů promítnout do svého názvu. Navíc mě lidé upozorňovali, že reprezentanti ODS, včetně jejího duchovního otce a vůdce, současného prezidenta, se drtivou většinou živí a živili penězi ze státních zdrojů, žádný mimořádný podnikatelský záměr, kterým by prokázali své manažerské schopnosti a dali příklad dobré praxe se jim nepodařilo, za uplynulých devatenáct demokratických let, přesvědčivě prezentovat.
Velkou nadějí venkova se tak stala sociální demokracie, což ukázaly i poslední volby. Podaří-li se jí prosadit zrušení poplatků ve zdravotnictví, tak má za dva roky opět velké šance. Zajímavé bylo, že i Pražané, se kterými jsem se setkávala měli stejný názor a brzy se řešila otázka, jak je možné, že ODS vyhrává v Praze volby, když "všichni normální" lidé jsou proti ODS, nelichotivě přezdívané stranou modrých strak. Nadějí kritiků jsou současné spory uvnitř partaje, která evidentně vyčerpala své vize a likviduje sama sebe.
Někdy mě ty setrvalé diskuse o politice, sledování zpráv a čtení novin lezly na nervy. Nedalo mi nevzpomenout na Francii, kde je nepsaným pravidlem, že u jídla je nezdvořilé mluvit o nemocech, politice a penězích. U jídla se má řešit to, co je z perspektivy jedince řešitelné. Navzájem si ve společnosti doporučovat kulturní zážitky, jako návštěvy divadel, kin, pěknou procházku. Dobrou chuť si nenechat kazit řešením neřešitelných politických konfliktů.
Takže k devatenáctému výročí sametové revoluce přeji dobrou náladu a pěkná pozitivní a konstruktivní témata k diskusi.
