Naprogramovaná Iveta

K diskusím o příčinách tragické smrti zpěvačky Bartošové si dovolím přidat ještě jeden postřeh. Vedle bulváru, závislosti, hulváta, alkoholismu, léků a naivity zde mohla být možnost, kterou se pokusím přiblížit pomocí analogického příkladu.

Na severu Čech žije stará, osamělá paní, kterou před časem začala navštěvovat jedna ze sousedek. Počáteční zájem byl přátelský, postupem času však vyšlo najevo, že návštěvnice je členkou sekty, do které chtěla babičku zatáhnout. Poté, co si získala její důvěru, řekla, že je médium hovořící s dušemi zemřelých. Následovala informace, že se jí daří hovořit i se zemřelým manželem babičky. Hovory tlumočila, nahrávala na kazety, které si měla babička přehrávat, když byla sama. Kazet je plná igelitka. Po určité době se v nahrávkách objevil i vzkaz, že si dědeček ze záhrobí přeje, aby babička věnovala dům a další majetek návštěvnici, což se po určité době také stalo. Sektářka byla k babičce stále milá, což skončilo v okamžiku, kdy uplynula lhůta možnosti odstoupit od majetkového převodu. Pak nastal obrat. Začala babičku tyranizovat, šikanovat, vypínat jí elektřinu, zakazovat vstup do zahrady. Původní majitelka domu se během pár let stala uzlíkem nervů, zastrašovanou obětí, která se klepala hrůzou, jakmile se tyranka objevila a „dobrovolně“ jí odevzdávala i svůj důchod.

Tohle je příběh jednoho domácího násilí, kde se pracovalo s myslí a vůlí slabší osoby, které byl tak dlouho vymýván mozek a programován, až „programátorka“ dosáhla svého cíle, kterým byla v tomto případě touha po majetku.

Že by byl pan Rychtář členem nějaké sekty, nemohu s jistotou tvrdit, byť se ke mně jisté hypotézy v tomto smyslu donesly. V každém případě je tu zvláštní symbolika točící se kolem čísla 29, analogie se smrtí první lásky, rozlučkový dopis synovi čtyři dny před činem, na který dopisuje datum, jakoby cosi monitoroval, jeho nepřítomnost a alibi v době činu, jeho reakce, jeho exhibicionismus. Otázkou je samozřejmě motivace. Proč by někdo vsugerovával „milované“ choti myšlenku skákat pod vlak? Polovina dědictví může být jednou z motivací, byť není nikterak závratné. Sebezviditelňování až za hrob může být další, mohou však zde být ještě další důvody, na které je rozum krátký.

Brainwashing, nebo-li vymývání mozků prováděné šmejdy všeho druhu není nic nového pod sluncem, děje se dnes a denně na různých společenských úrovních s různými cíli a motivy. Duševní choroby jsou diagnostikovány víc než podrobně; psychiatrií, psychologií a institucí, které se věnují domácímu násilí je snad dostatek, přesto pomoc v tomto případě nepřišla, ačkoliv se nedá říct, že by někdo nevěděl. Média se v situaci kochala dostatečně dlouho a poměrně podrobně.

Jak zakončit? Život už zpátky nikdo nevrátí. Zůstal syn, maminka, sourozenci, jejich city a pocity. Také je dobré nezapomenout na pocity a emoce strojvedoucího a vyšetřující policie, i když jim tímto způsobem mohu vyjádřit jen určitou formu porozumění a soucitu, neboť se ocitli v tragické situaci, na které nenesou vůbec žádnou vinu.