Jan Werich pravil: „Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem“.
Budeme mít ve vládě tři ženy, z toho budoucí ministryně práce a sociálních věcí dělá svým feminismem vlny v místním rybníce. Nebudu ji hájit, ani hanět, to přenechám jiným, jen si dovolím upozornit na stereotypy, jejichž jsme oběťmi, ať chceme, či nechceme, ať o nich máme povědomí, či nikoliv.
Nedávno mě překvapila jazyková odbornice hájící v Hyde Parku používání generického maskulina. Její motivací byla praktičnost a populismus, které nemohly zakrýt filosofickou neschopnost domýšlet významy slov v jejich praktickém dopadu. Důsledně bychom pak měli mít takovéto přísloví: „Sedávej panáčku v koutě, budeš-li hodný, najdou tě.“
Jazyk reflektuje skutečnost, a když jedna z ministerských kandidátek hovoří o odbornících v generickém maskulinu a v jiné souvislosti označí sebe sama za amatérku, tak si můžeme domýšlet vliv podvědomí.
Má historické opodstatnění.
Bůh stvořil Evu z Adamova žebra poté, co si stěžoval na první ženu Lilit, která byla vytvořena stejně jako on - z hlíny. Lilit nebyla poddajná partnerka, měla přirozené sebevědomí, což uplatňovala i v sexualitě. Nechtěla se milovat jen v misionářské pozici, nechtěla být jen „dole“, protože Adam chtěl být tím „nahoře“. Měla hluboké vědění, odvahu a sebevědomí, dokázala se otevřeně vyjadřovat, prožívat svůj život vášnivě. Byla svobodná, rozhodnutá žít na svoji vlastní zodpovědnost.
Po stížnostech na soužití s ní se Bůh nad Adamem slitoval, a stvořil Evu z jeho žebra a k jeho obrazu jako ženu poddajnou, mateřsky bezpečnou. To, že i ona zatoužila po poznání dobrého a zlého a pojedla ze stromu poznání je důkazem, že nic lidského nelze poutat a věznit věčně. Ani muže, ani ženu. Ostatně, víte, proč se žena musí vonět? Byla stvořena z kosti, a když se ponechá maso jen tak, kazí se a zapáchá. Muž byl stvořen ze země, která se nikdy nekazí.
To jsou starozákonní hebrejské kořeny, ze kterých vyrostl kmen a větve našich dnešních životů.
Je-li ON úspěšný, dravý a ambiciózní, tak je vše v pořádku. Je-li ONA úspěšná, dravá a ambiciózní, pak je sobecká kariéristka, která nebere ohled na druhé a dopracuje-li se úspěchu, pak se tak určitě stalo přes JEHO postel.
To jsou stereotypy. Psychologicky se jedná o patriarchální myšlení „buď - anebo“, vedle nevyužívané moudrosti spojující „jak - tak i….“
Třem ženám v budoucí vládě nezbývá než popřát hodně zdaru, aby se jim měřilo stejným metrem a tolerovalo totéž, co jejich mužským kolegům.
