Píseň „Jednou je málo“ dobře komunikuje se světovým erotickým bestselerem „Padesát odstínů šedi“.
Zpívá se v ní: „Udřeš se za to, až přijdeš na to, jak se to dělá a dělat se to má“, což je v Padesáti odstínech šedi popsáno na 606 stranách dost podrobně. Jde o zhruba čtrnáctidenní milostné zážitky nezkušené panny se žádoucím milionářem, který to se ženami umí.
Požaduje na ní, aby si brala 4x týdně - po jejím vyjednávání 3x týdně - osobního trenéra a pravidelně jedla, neboť bude potřebovat dobrou fyzickou kondici.
Červená knihovna, Večery pod lampou, Harlekýnky, to byla, a je, oblíbená četba citově a sexuálně frustrovaných žen, které nadbytečnou energii nevybijí při úklidu kostelů. Dočítají se (a mohou přitom snít) o štěstí v podobě úžasňáka, který se do dotyčné zamiluje, vezmou se, a život je vyřešen. I pohádky končí: „…a byla svatba veliká“.
„Padesát odstínů šedi“ končí překvapivě, neboť hrdinka vrací milému všechny dary, a se slzami v očích odchází. Ona ho milovala, zatímco on jenom tvrdě šukal a s BDSM zašel příliš daleko, překročil meze její důstojnosti, kterou řešila celou dobu trvání vztahu. Její podvědomí, její vnitřní bohyně i její spolubydlící ji stále upozorňovali, že s ním není něco v pořádku: „Takže vy chcete věci vlastnit?“ „Chci si zasloužit svoje právo je vlastnit, ale ano, sečteno a podtrženo, chci.“ „Teď jste zněl jako nefalšovaný prototyp konzumenta.“ „Člověk, který dokáže plně vlastnit svou mysl, si dokáže přivlastnit cokoliv, na co má oprávněný nárok. A já jsem velmi ukázněný, jdu si za svým. Mám rád kontrolu – nad sebou i nad svým okolím.“
Dlužno dodat, že oba jsou sečtělí, vzdělaní lidé, jejich diskuse jsou stejně rajcovní, jako jejich sex. On je Dominující a ona Podřízená, která musí souhlasit s mlčenlivostí. V příběhu je opakovaně zmiňována smlouva s podmínkami a pravidly. Hrdinka řeší lásku k atraktivnímu muži a svoji vlastní identitu, což se děje i v reálném životě, žije-li žena život skrze muže. Kdyby kniha nekorespondovala s každodenní realitou, tak by nebyla přečtena 70 milióny lidí, a autorka E L James nebyla v roce 2012 zařazená americkým časopisem Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa (zdroj Wikipedie).
Česká píseň „Jednou je málo, desetkrát moc, pětkrát to stačí za celou noc, za pravdu dáte, až poznáte, jak se to dělá a dělat se to má“ se hraje na závěr tancovaček, celý sál s gustem zpívá, a s pochopením vyřvává depresivní závěr: „…pětkrát to stačí za celý rok.“
Zmíněná literatura i píseň mají pravděpodobně punc pokleslého umění. Co však můžeme čekat od staletí tabuizovaného vztahu mužů a žen, cejchovanému církví jako hříšný?
Rehabilituje se všemi možnými způsoby.
