Jsme manipulovatelní a tím pádem i manipulovaní, což není nic nového pod sluncem. Pracuje s tímto faktem politika, historie, a bohužel i takzvaně objektivní věda, která by měla zkoumat jevy nezávisle na předsudcích a stereotypech.
To je však jen zbožné přání. I vědci, kterými byli do nedávna výlučně muži, jsou oběťmi své doby a jejích názorů. Doba má své označení - patriarchát. Mezi důkazy, kterými si muži potřebovali doložit svoji výlučnost a nadřazenost patřilo třeba i tvrzení, že větší mozek je nositelem většího intelektuálního potenciálu, což se vyvrátí samo od sebe, neboť by tím pádem byl nejchytřejším tvorem slon.
Na ostatní tvrzení je potřebná sofistikovanější argumentace, na kterou má věda své metody, a kterým se věnuje autorka Angeli Saini v knize „Od přírody podřadné - Jak se věda mýlila v ženách“. Kapitoly, ve kterých polemizuje s mužskými argumenty, jsou: Podřadnost žen; Ženy jsou více nemocné, ale muži dříve umírají; Vrozené rozdíly; Chybějících pět uncí ženského mozku; Ženská práce; Vybíravá, ne cudná; Proč muži vládnou; Staré ženy, které nehodlají umřít.
Co se týče výše zmíněné inteligence, tak si dovoluji ocitovat ze strany 125: „Měli antropologové pravdu, když říkali, že právě díky lovcům se rozvíjely lidská komunikace a velikost mozku? Sarah Hrdyová na základě pozorování mláďat a matek primátů podporuje mnohem spíše předpoklady, které formulovala Sally Lintonová, totiž že jazyk nevznikl jako forma dorozumívání při lovu, ale v rámci složité a jemné komunikace mezi dětmi a jejich vychovateli. Po generace se podle ní dostává více péče dětem, které dokážou lépe odhadnout myšlenky a pocity ostatních. „Musejí se ostatním zavděčit, musejí se jim zalíbit. Musejí odhadnout, co se bude ostatním líbit,“ vysvětluje. Právě v rámci tohoto boje o pozornost pravděpodobně vznikla prvotní potřeba komunikovat, která posunula naše předky od jednoduchých skřeků k propracovanému jazyku.“
V knize je - mimo jiné zmíněno i dílo Roberta Wilsona „Navěky ženou“. Autor vyslyšel modlitby žen a jejich manželů a vyšel jim vstříc terapií pohlavními omlazujícími hormony v době menopauzy. V šedesátých letech se hormony vozily kamiony. Po smrti slavného lékaře však vypukl skandál, neboť se ukázalo, že měl tučné příjmy od farmaceutických společností.
Autorka vyvrací jeden po druhém omyly, kterých se věda na ženách dopustila. V Doslovu zmiňuje knížečku britsko-amerického antropologa Ashley Montagy s názvem „Přirozená nadřazenost žen“ z roku 1953, která přináší důkazy, že ženy vůbec nejsou slabé a neprůbojné a to ani fyzicky, ani psychicky a volá po zlepšení postavení žen, přičemž muži mohou změnou jen získat. Pravda osvobozuje muže stejně jako ženy.
Kniha Angely Saini Od přírody podřadná – Jak se věda mýlila v ženách, získala cenu Physics World Book r. 2017 a druhé místo v žebříčku Goodreads, v kategorii věda a výzkum, časopisy The Spectator a deník The Guardian a další ji zařadily mezi knihy roku.
V češtině vydal Sociologický ústav Akademie věd ČR v překladu Kateřiny Šebkové a na pozvání NKC - gender a věda SOU AV ČR se slavnostního křtu v Praze zúčastnila paní Angela Saini osobně.
