Bárta versus Benda

Tak jsem dnes shlédnul předpolední diskusi na TV Prima s Vítem Bártou a Markem Bendou. Nadšen jsem nebyl.  

Musím příci, že věrohodněji se pro mne vyjadřoval a argumentoval Vít Bárta a z Marka Bendy jsem byl mírně řečeno znechucen.

Viděl a slyšel jsem totiž věrnou kopii bývalého slizského pražského primátora Pavla Béma.

Je to až neuvěřitelné, jak někdo dokáže převzít čísi dikci, tón hlasu, mimiku, gestikulaci, slovní zásobu a kombinační postupy rétoriky.

Zřejmě velký (i když možná podvědomě) rétorický vzor.

Úpěnlivý a nabádající svou dramatičností mi připadl projev p. Bendy téměř nedůstojný a poměrně výrazná absence argumentů mu nedala jinou šanci, než se dokola opakovat.

Netvrdím, že je mi jasné, kde je pravda, ale tvrdím, že pro Bártu není tato figurka (již v minulosti také značně profláknutá a tatínek asi nemá radost) vůbec soupeřem, ani důstojným protipólem.

U Marka Bendy je navíc poměrně zřetelná narcistní stránka osobnosti a člověk si neustále uvědomuje, jak moc je tento strojený pán rád v televizi a jak moc rád sám sebe poslouchá.

Je to sice pořád mnohem lepší, než bezpohlavní bečení Bohuslava Sobotky, ale pro mne osobně-nic moc.

Jen na konci si myslím, že poměrně úspěšně vyvrátil argument p. Bárta o tom, že nevidí logiku v tom, pokud by někdo jeho nejdřív veřejně podpořil a vyzval ke kandidatuře na předsedu strany (jak to udělali Kočí a Škárka) načež přijali peníze a nazvali půjčku úplatkem za loajalitu.

I já si (stejně, jako p. Benda) myslím, že úplatek není nutné dát předem, ale tím vůbec neříkám, že o úplatek šlo.

Přikláním se ale rozhodně nejvíc ke scénáři, který říká, že za vším jsou kmotři všech možných stran, kterým Bárta pošlapal bábovičky.

Oceňuji snahu všech, kteří vnímají, že udržet kontinuitu vlády a reforem, je to nejdůležitější a doufám, že se jim podaří dojít ke shodě bez neustálého přeměřování pinďourů a hřímání do TV obrazovek.

Je to už otrava.

Chápu postoje většiny zúčastněných, některým věřím (nikoli však p. Kalouskovi, který sám sebe tolik poplácává po rameni, že se obávám, aby si nepřivodil nějaký úraz) a doufám, že jim skutečně aspoň trochu…okrajově jde o dotažení reforem a vyhnutí se řeckému scénáři, který po Irsku, Portugalsku a Španělsku by mohl být nedaleko.

Nejhorší, co by se mohlo stát, by byly podle mne předčasné volby.

Všechny strany jsou finančně vyčerpány z těch posledních (stejně, jako stát, který teď ještě jen tak vyhodí 3 miliardy za sčítání) a vyhazovat v současné době peníze za zbytečnosti, to nevidím, jako smysluplné.

Navíc, kdyby se dostala k vládě levice, vrhla by nás spolu s odbory o mnoho let zpět a z toho bychom se už vzpamatovat také nemuseli.

Lidi bděte-neblbněte!:-)