Amor

Hambatý prcek s lukem a šípem dokáže v okamžiku udělat pěknou paseku-někdy na dost dlouho...

Slunce zdobí vlasy, ten rám tvojí krásy.

Slunce máš i v duši, natahuji kuši.

Amorovým šípem zamířím pak přesně,

neminu tvé srdce.Vůbec. Ani těsně.

Marně se mi skrýváš,marně unikáš.

Ruka má je pevná,to ty víš a znáš.

Pevná je i něžná,když se dotýká

míst,která se chvějí-jichž se to týká.

Spalující touha svojí palčivostí

naplněná přání ve svém nitru hostí.

Možná,že příroda,spolu s ní i osud

chtějí,aby vše bylo jinak,než dosud.

Vůbec ale neznám obraz jejich přání.

Kudy že mám kráčet?Nemám ani zdání.

Ze života guláš nyní se mi stává-

na bludném kořeni naražena má hlava.