Pevnost Boyard po česku

,,Už bychom konečně mohli vlézt do aut!" zavelela vedoucí výpravy. ,,Ano! Jen si dopiluju nehýtek a můžeme vyrazit."

Po nedávném úspěšném zdolání Únikové místnosti jsme se v našem sportovním týmu rozhodli čelit další výzvě. Tentokrát jsme se vydali do Chotilska ve Středočeském kraji, abychom si zvýšili TEP a následně překonali sami sebe.

Čekalo na nás dvacet základních úkolů ve čtyřech kategoriích: šikovnost, logika, trpělivost a fyzická síla. Určitá podobnost se skutečnou boyardovskou soutěží existuje, ale v Chotilsku nejsou na hráče tolik nároční. Nemuseli jsme lézt do mnohametrových výšek ani se potápět (koupali jsme se jen ve vlastním potu) a nikde na nás nečíhala žádná živá havěť. Namísto cel vstupovali jsme do jeskyní a našimi průvodci byli švarní piráti a krásné pirátky. Každý jednotlivý úkol musí splnit všichni hráči v týmu, nestačí vybrat si zástupce, kterému by zrovna daná překážka nečinila větších potíží. Nepovede-li se, znovu do toho, pokusů máte, kolik je libo. Bezpodmínečná je souhra a ochota vzájemně si pomoct, bez toho nejde v této soutěži obstát.

V základních úkolech sbíráte do hrací karty indicie, s jejichž pomocí se následně můžete dostat do dalších čtyř zakódovaných jeskyní. V nich už čekají nápovědy, díky kterým je možné otevřít truhlu s pokladem. Nedostanete je samozřejmě zadarmo, i tentokrát je třeba namáhat mozek nebo svaly, nejčastěji obojí najednou.

A pak honem k truhle! Povede se rozluštit hádanku, najít heslo a pokladnici otevřít? To už je poslední, pětadvacátý úkol. Tak ještě chvilku, šup, přemýšlet! Dře to, ale jde to. Jóóó!!

Dali jsme to. Unavení, obouchaní, sem tam s nějakou tou modřinkou, ale spokojení. Za naši vytrvalost dostali jsme několik dárečků – diplomy, odznaky, vouchery na další hry... Tou nejhezčí odměnou pro každého z nás je hřejivý pocit, že jsme sami sebe opravdu překonali.