Lyže?...děkuji nedám si

Už se mě nikdo neptejte jestli lyžuju... Když si na svoje zážitky z hor zase vzpomenu, tak kdybych měla právě sbaleno, sednu na kufr a vážně uvažuju, že zas vybalím a radši zůstanu doma a napustím si vanu, pokud hotel na horách nebude slibovat i bazén nebo mě nenaláká na něco jiného než upravené sjezdovky a celodenní permice zdarma...  

Nevím jak naše napadlo mě poslat s mou starší sestrou ve druhé třídě základní školy na lyžařský výcvik samotné.

Nejen že jsem měla dělat co sama se sebou mezi hordou vesměs starších dětí, které hned po prvním dni rozdělení do skupin byli v první a druhé a my ostatní - já,sestra a 3 mladší holčičky ve třetí.Kdyby byla 4. a 5. sestra je ve 4. a já v té 5.

Trauma mého dětství se nazývá poma.Dodnes jsem nepochopila, jak se na tom tácku sedí.Tedy dnes už chápu, že nesedí, přesto vím, že na "to" už nikdy nevlezu.Jako malá jsem si totiž stále sedala.Možná jsem nepochopila, že to není sedačka ale vlek.Jenže to se neobtěžoval mi nikdo vysvětlit.A tak se opakovalo každý den a stále dokola, že jsem vystála frontu, s roztřesenýma nožkama od sebe mi oblsuha vleku posadila tyč mezi nohy, já se chytla, škublo to a když jsem neležela na zemi hned, tak maximálně do 15 ti metrů od místa startu, což jsem považovala ve svém podání za nadlidský výkon, hodný uznání, které se ovšem nekonalo.Namísto toho jsem si vysleslechla jen hulákání obsluhy, ať na to nelezu, když to neumím a šumění davu, který znervózněl po vypnutí vleku červeným knoflíkem, který obsluha vypnout musela a taky musela dojít k místu, kde jsem se obalená sněhem válela se zamotanýma nohama, aby mě jen poponesla o kousek dál, abych ostatním nebránila v plynulém vlečení se na vrchol kopce...

Tahle hrůza se opakovala celé 3 dny,než jsem onemocněla a ulehla s horečkou.Bylo to pro mě vysvobození, protože mou skupinovou vedoucí nenapadlo nic lepšího, než že mě stále dokola bude posílat k vleku ve snaze, že jednou na to přijdu.Nepomohly ani slzy, ani odhodlání, že tentokrát to zvládnu...zase a pořád dokola jsem ležela na zemi.

V 7. třídě jsme jeli na hory se základní školou.K mé obrovské radosti v tomto termínu nebyl už žádný sníh.

V prvním ročníku na střední škole jsem si z představy, jak se ztrapním na vleku, přivodila takovou neurózu, že jsem hned po prvním dni rozdělení do skupin skončila opět s horečkou v posteli a za 2 dny pro mě jeli rodiče.

Musím dodat, že na horečky netrpím a když normálně marodím a mám teplotu, je to u mě stav, kdy se cítím na umření.

Když mi bylo 26 let a chodila jsem s později budoucím otcem mého syna, který lyžuje rád, chtěla jsem mu udělat radost a vyrazit s ním na hory. Rozhodla jsem se, že mu neřeknu, jak moc hory nemusím.Pro jistotu jsem si domluvila před odjezdem oslavu a tak jsme vyráželi brzy ráno do Špindlerova Mlýna a já celou cestu prospala ještě s notnou dávkou zbytkového alkoholu v krvi.Na místě jsem z auta spíš vypadla než vystoupila.

Po vypůjčení lyží jsme se rozhodli, že nepůjdeme stát velkou frontu k vleku vpravo, ale půjdeme k tomu vlevo, kde bylo znatelně méně lidí.Důvod jsem pochopila později.

Vlek byl naštěstí sedačkový, ale protože tuto technickou vymoženost špatně snáším v jakékoliv podobě, zase jsem ucítila nepříjemné sevření a možná i díky alkoholu se mi rozklepaly ruce a nohy.Přesto se mi povedlo nasednout.Po nějaké době jízdy jsme před sebou uviděli dřevěnou budku, nejdříve jsme se shodli, že to ještě není výstup a tak jsem v klidu seděla dál, jenže když ze sedačky ob jednu před námi vyskočili lyžaři, vybafl na mě přítel ..."honem ...vysedáme" a začal prudkými pohyby otrvírat hrazdu, která nás jistila, která se ale zasekla a pak i jeho hůlky.Popravdě jsem z jeho počínání byla nervóznější než z toho co mělo následovat, tedy výskoku, který jsem nikdy neměla možnost v dětství nacvičit.Rozpleskla jsem se přímo před vyfiknutý cizojazyčný páreček v luxusním lyžařském vybavení, který se na mě velmi pohrdavě podíval a vzápětí se s ladným odrazem spustil z kopce s vrtěním hlav.

Když jsem se na lyže postavila, vyšourala z budky na sjezdovku, oklepala sníh a zvedla hlavu popadl mě postupně zesilující hysterický záchvat.Začala jsem normálně jančit.Bulela jsem a kvičela, že to nezvládnu, že se zabiju, že ho nesnáším, že nesnáším hory a lyže a jestli to přežiju už nikdy to na nohy neobuju.Chudák ze mě musel být vyřízenej.Do té doby jsem se mu jevila jako klidná, mírná, nekonfliktní a teď jsem ho za ten nápad jít na vlek vlevo skoro k smrti nenáviděla.

Když jsem se totiž podívala směrem po své pravici neviděla jsem sjezdovku... není divu, byl to sráz dolů, ne sjezdovka.Byla jsem přesvědčená, že jestli mi ujede noha, jsem mrtvá..Byli jsme na černé sjezdovce.I přítel byl očividně překvapený a to nejen mojí reakcí.Odepínala jsem si v záchvatu lyže, ale došlo mi, že než bych v botách přešla na druhou stranu, mohlo by to být s lyžemi rychlejší...

Na náladě mi nepřidalo když se kolem mě prohnal lyžař snad stokilometrovou rychlostí...

Pamatuju si z toho nejvíc, že jsem se modlila, ať to přežiju ve zdraví, nikdo mě nesejme a svůj plán, přeťapkat si klidně kilometr po okraji sjezdovky někam do bezpečí modré nebo až dolů, jen se proboha nespouštět z toho kopce ...se jevil jako jediná záchrana mého života.V tu chvíli jsem se tak opravdu cítila, nepřeháním.

Dnes když jedem na hory tak jen kvůli synovi, on s instruktorem ve školičce sjíždí kopec, já ho natáčím a piju pod kopcem čaj nebo grog z griotky a jsem spokojená.Syn jezdí bez hůlek a dokonce na kotvě, což je pro mě další záhada, kterou určitě nehodlám rozluštit...

tak už se mě neptejte jestli lyžuju

 

 

 

 

Autor: Olga Gusmanová | pátek 11.5.2012 1:45 | karma článku: 15,00 | přečteno: 1212x

Další články autora

Olga Gusmanová

Zapomenutá v Hamburku...

V životě jsem, asi jako každý, zažila pár katastrof. Teda v danou chvíli se určitě o katastrofu jednalo. S odstupem času je to jen úsměvná vzpomínka, ale i tak mi trochu zatrne, když si vzpomenu, jak jsem se v tu chvíli cítila.

30.6.2024 v 21:20 | Karma: 18,02 | Přečteno: 331x | Diskuse | Ostatní

Olga Gusmanová

Jak jsem sázela fíkovník…

Na Velikonoce jsem se rozhodla odjed tradičně na slovenskou chalupu. Když jsme se synem dorazili, vyvětrali, zatopili a usedli do připravených křesílek na terase, ozvalo se z místního rozhlasu: „Vypočujtě si oznam“.

6.4.2024 v 11:50 | Karma: 21,93 | Přečteno: 343x | Diskuse | Ostatní

Olga Gusmanová

Do Budapešti sama? ..úplně v pohodě

Moje cestování nemůže probíhat asi normálně. A tak jsem se opět trochu neočekávaně ocitla v pátek večer v Budapešti, přestože jsem to ještě ve čtvrtek večer neměla vůbec v plánu.

15.3.2022 v 20:29 | Karma: 22,95 | Přečteno: 763x | Diskuse | Cestování

Olga Gusmanová

Když uvízneš za oceánem..

Jednou za čas mám puzení udělat něco bláznivého. Tak jako v roce 2019 neplánovaný odlet do New Yorku, po tom, co jsem nemohla přijít na to, co dát synovi k jeho 15. narozeninám. Na tenhle dárek jen tak nezapomene.

2.6.2021 v 21:38 | Karma: 24,18 | Přečteno: 642x | Diskuse | Ostatní

Olga Gusmanová

Noční můra Mariky Gombitové

Koncert Sen Mariky Gombitové v Tipsport aréně na Výstavišti dne 2.12. byl absolutně nezvládnutý ze strany pořadatele a musím říct, že obdivuji zpěvačku, že vydržela na pódiu až do konce.

3.12.2017 v 22:56 | Karma: 28,08 | Přečteno: 1647x | Diskuse | Kultura

Nejčtenější

Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje

20. dubna 2025  8:48,  aktualizováno  13:55

Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií

21. dubna 2025  18:19

Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně

16. dubna 2025  19:27

Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...

Turek ustupuje. Zanechte hranaté výzvy, napsal po kritice fanouškům

22. dubna 2025  16:14

Europoslanec Filip Turek po silné kritice vyzval své fanoušky, aby zanechali „hranaté výzvy“ a...

Místo vězení má být víc finančních trestů, pěstovat konopí nebude trestné

22. dubna 2025  5:50,  aktualizováno  16:13

Přímý přenos Poslanci projednávají reformu trestního práva. Od změny si ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS...

Obchvat Kerčského mostu je hotov, Rusové poslali přes Donbas první vlak na Krym

22. dubna 2025  16:11

Premium Rusům se splnil sen, železniční koridor vedoucí na Krym přes okupovaná území jihovýchodní Ukrajiny...

RECENZE: Pach střelného prachu. Dialog mezi Cobainem a Viciousem dojímá i baví

22. dubna 2025  16:10

Inscenace Kurt a Sid, kterou v pražských prostorách Galerie Malostranská beseda nastudoval režisér...

Zápisy do prvních tříd bez stresu: Rezervujte si přesný čas a
Zápisy do prvních tříd bez stresu: Rezervujte si přesný čas a

Zápisy do prvních tříd se nezadržitelně blíží. Víte, že na některých školách si rodiče mohou dopředu zarezervovat konkrétní čas, kdy se s budoucím...

  • Počet článků 25
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1345x
Svobodomyslná introvertka původem z Plzně

Seznam rubrik