Potkat někoho významného se občas přihodí každému. Slyšet vyprávět významného člověka o tom, co všechno stálo za jeho úspěchem a jak trnitá ta cesta byla, štěstí mít každý nemusí. Já ho měla a k tomu všemu jsem měla
Přišla mi pozvánka na firemní dvoudenní školení s návštěvou zajímavého hosta v podvečer.Už u večeře jsem slyšela kolegy jak šumí u stolu.."už je tu, sedí vzadu u stolu". Drobná blondýnka.
Když jsme se sesedli v sále, ona přišla z pravé strany a už její skromný příchod prozrazoval osobnost, kterou, nebýt veškeré té známé slávy z televize a fotek v novinách a časopisech, by těžko někdo označil za celebritu. Od toho prvního okamžiku a prvních dojmů, včetně tichého vplutí do sálu, jsem z ní nespustila oči. Něčím mile křehkým mě ta osůbka doslova okouzlila. Když vzala mikrofon a začala mluvit, hltala jsem každé slovo...
Nepřevyprávím vám její příběh, je to takto nepředejné, je třeba její příběh slyšet z jejích úst, přesto se chci podělit o dojmy, které mi stále dokola naskakují v souvislostech...
Úspěch....jednoznačný a prvenství, které jí nikdo nikdy nevezme.
Dřina,pot a odříkání, zcela bezpochyby.
Samota, byla mnohokrát sama ve svých nejdůležitějších,vážných i životních rozhodnutích.
Radost z tohoto stylu života. Co dělala ji bavilo a bylo jí zábavou.
Věrnost značce, přestože přicházely lukrativní nabídky z konkurenčních firem.Také věrnost sama sobě.
Zodpovědnost, kterou přebírala za celý tým, když stála na startu a cítila se povinna doběhnout nejen za sebe ale i za všechny lidi, kteří s ní pracovali na tom, aby dobyla prvenství.
Křivda jako pocit, když jí nadopované závodnice opakovaně braly prvenství.
Zadostiučinění, když stejným závodnicím po nějaké době a objevu nového testu na do té doby v těle nezjistitelnou zakázanou látku byl potvrzen doping.
Svědomí, které jí nedovolilo brát zakázané látky, přestože to znamenalo, že nebude stát na stupních vítězů, třeba dlouho a možná nikdy..i když 15 let tvrdě makala.
Vítězství....
...zasloužené
Konec kariéry a jedné éry bojovnice.
Zatracení veřejnosti nad dobře míněnou snahu a touhu stát u velkého projektu, který nedopadl dobře.
Přiznání chyb, ne vždycky člověk udělá dobré rozhodnutí.Důsledky si nese za své chyby každý sám, ona o to víc, že je vidět..
Zklamání. Bezpochyby si ho užila dost.
Naplnění a nový rozměr - mateřství.
Poslání ...být užitečná a předávat dál.
Co cítím já?
Úctu, pokoru, pochopení a obdiv.
Jsem vděčná za to, že jsem měla možnost na chvíli promluvit s touto úžasnou dámou, paní Kateřinou Neumannovou, která se v neděli stala mým vzorem, přestože ne určitě sportovním, ale svým lidským rozměrem bezpochyby. Odteď jsem ještě pyšnější na to, že sdílím jednu vlast s touto dámou a chtěla bych jí tímto říct, že jí náleží respekt a úcta za vše co dokázala. A já jí děkuji, že jsem mohla svému stejně starému synovi jako je její dcera pustit záznam a vyprávět příběh jejího úžasného vítězství i proto, aby chtěl i on dobýt jednou svoje vítězství, ať si vybere cokoliv.
Zatím mě asi ještě úplně nepochopil, když se mě zeptal, jestli někdy za tou malou Luckou pojedem na návštěvu, aby si spolu mohli hrát...
