Protože, jak známo, žena si vybírá muže, kdežto muž má možnost vybrat si jen z těch, které si vybraly jeho, chlapci mazaní vezmou tu první, co se přihlásí a postupně přecházejí k lepším. Výsledkem je rostoucí počet samoživitelek.
Tou přehnanou ambicí ženy může být klidně představa, že ten její vyvolený nebude koukat na fotbal a chodit do hospody. Nebo že s ní bude trávit večery nebo víkendy. Nebo, že s ní zůstane, i když ona nezřízeně přibere. A nebo naopak, že on nezřízeně nepřibere, případně že jí bude doma pomáhat, ale to on ne. O nevěrách nemluvě. Prostě cokoli, co ona předpokládá, že tak bude a potom se nenaplní. Čili: Její ambice na způsob prožití společného života, o které si předem spolehlivě nezjistila, že o tom mají oba stejnou představu. A proto pak ona podala žádost o rozvod. Není možné, aby rozumná žena byla rozvedena nebo samoživitelkou. To je osud výhradně těch nerozumných. Těch, které ulovily za partnera kluka, kterým jimi vzal zavděk jen proto, že nesehnal lepší, no a potom, když lepší sehnal, tak jaksi pochopitelně zmizel. Nemorální? A je morální, že holka, která tuší, že na to nemá, nadbíhá tak dlouho až dostane toho, kterému se po čase přejí? (To že je někdy lepší partnerkou třeba pivo nebo fotbal na téhle pravdě nic nemění).
Pravděpodobnost stability vztahu je tedy tím větší, čím realističtěji přistupuje k vlastním kvalitám žena za mlada. Jak každý ví, jestli si slepice ještě jakž takž může udržet orla dokud jí je dvacet, ve čtyřiceti je to už nemožné. Chápu všechny, které něco takového nehodlají dál číst. A vím, že právě vás, paní nebo slečno, se to zcela jistě vůbec netýká. Píšu to skutečně jenom proto, že téměř polovina (dle statistik rozvodovosti) je těch, kterým to jasné není a nebo patří mezi ty, kterým to, aby na ta horká kamna nesahala nestačí říct a musí si samy sáhnout.
Některé nešťastnice si sahnou dokonce vícekrát. A někdy říkají: Ale těch pár let stálo za to. A mám s ním dítě! No, to je otázka, jestli nešlo vybudovat něco lepšího a trvalého třeba s klukem, který byl zprvu takovým ňoumou a užívat si štěstí v úplné rodině.
Sem patří hlavně všechny ty se třemi děťátky ze třech vztahů. Ty, které se vrátily do rozpadlého vztahu a pro jeho upevnění rychle otěhotněly, atd.
Příčinou obrovské rozvodovosti a obrovského počtu rozpadlých vztahů na hromádce a s dětmi tedy je na prvním místě nerealismus žen. Nechci si to poškorpit u potenciálních udělovatelek karmy, které dočetly dokonce až sem, tak jsem to radši napsal tak stručně.
Samozřejmě, že to funguje i naopak, tedy, že žena vezme zavděk vrabcem a později přesedlá na lepšího kohouta, ale těch případů je méně. To proto, že, jak každý ví, je méně žen, kterým se s dítětem a ve starším věku podaří ulovit orla s naditou peněženkou, než mužů, kterým se ve starším věku a s naditou peněženkou podaří ulovit mladou sokolku. Jistě jsou výjimky a v životě a vztazích nejde zdaleka jen o peníze, ale ...
Snad právě vědomí toho, že s dětmi to pak už tak snadno nahoru nepůjde, je příčinou až zběsilé snahy ženských za mlada nabalit toho nejlepšího borce, což končí, jak víme, velice často vztahem s alkoholikem nebo notorickým záletníkem, případně borcem, který domů vozí jen se najíst a nechat si vyprat ponožky. Promiňte, musel jsem to napsat. Jako službu mladé generaci totiž a vtipněji to neumím.
Specifickým případem jsou ženy, které si pořídí milence, protože jejich chlap je sice chce, ale je nemožnej. Nemají-li tyto dámy vzácné štěstí, že jejich muž má pochopení pro jejich duševní ochablost nebo je radši, že bude mít více volnosti aby se věnoval svojí milence či svým koníčkům, končívá to většinou taky blbě.
Závěrem, jestli mohu, jen dvě rady:
1) Jak poznáte, že realisticky ohodnocujete sama sebe: Jakmile se váš přítel podívá po jiné ženě, zbavte se ho.
2) Berte si nás, ňoumy
Z diskuse:
Žena: "Kdyby se české ženy dívaly na české muže realisticky, tak by náš národ už dávno vymřel.".
Muž(= já ;-) : "Kdyby se české ženy dívaly na české muže realisticky, tak by se do naší země tolik štěstí nevešlo."
