Stát chce, aby v naši krajině žilo mnoho vlků, proto hradí škody způsobené vlky na ovcích. Stát tak vlastně platí krmeni vlku. A potrvá to, dokud vlku nebude bezpečně dost. Teprve potom se bude smět začít u ovcí střílet na vlky.
Řekněme si otevřeně, ze nebude až tak velký problém vlkům ve vhodnou chvíli vysvětlit, ze v určitých oblastech a všude ve vzdálenosti pět set metru od obce je pro ne nebezpečno. Na to stačí uspořádat několik honů na vlky v dobytčích ohradach a za humny obcí. Čas k tomu ještě neuzrál. Prozatím probíhá fáze zacházení s vlčí populací jako v bavlnce. Stát krmí proto vlky ovcemi soukromých chovatelů ovcí a proto jim je proplácí. Kdyby to nedělal, chovatelé by ovce chovat přestali a ještě by se bouřili a vlci by neměli co žrát. Teprve až se tuzemští vlci naučí lovit na ovcich, přejdou ve vetsi míře na srnčí a na divocaky. Ty divocaky, které jsme si do enormního přemnožení podobnou politikou státu vypestovali v minulých desetiletích. Je přitom pravda, ze krajina dozna změn. U nás v pohraničí například dotroubil v průběhu letošního roku statny jelen, který do loňska každý podzim krásně troubil svou milostnou píseň. 15 vlku v doupěti nad naší vsí si ho totiž všimlo také. Není tedy pravda, ze v ČR žije 70 vlku, dejme tomu, ze tohle číslo platilo vloni. Letos však vyvedli mladé a těch rozhodne nebylo málo. Nepochybně sem také přišli další z okolních zemi, kde je vlci populace hustší. Co se tyče názoru, ze vlci si sem tam uloví ovečku: Tak to je názor mylný. Vlk veden loveckým pudem se v ohrade chová veden instinktem lovce: Zabije vše, co stihne. Ve dvou klidně osm ovcí za noc, včetně berana, sám jsem je měl... Použit proti němu jako chráněnému zvířeti ovcackeho psa s úmyslem vlka usmrtit, přitom úmysl je už vědomi ze by se to mohlo stát, by se mohlo ukázat být z trestnepravniho hlediska problematickým. Plasit hladové vlky dělobuchy je legrační. Časem pochopí... Elektrické ohradniky ani jakékoli jiné ohrady nepomohou, vlci je podhrabavaji. A podbetonovat do půl metru hloubky celou pastviny není proste možné. Závěr je jediný: Dokud vlci nebudou představovat reálný celospolecensky problém (dokud se nebudeme bát chodit na houby), na vlky se nejspíš střílet oficiálně nebude. A neoficiálně? Není těžké si domyslet kdo asi v noci střílel u ovciho výběhu, viďte? Reálným přínosem masivní vlčí populace, jakou tady budeme mít do deseti let, je tedy jednak uplnejsi příroda (někdo o ni v této podobě stojí), jednak skutečnost, ze tuláci a psanci nebudou moci vytvářet lesní tlupy. Vlci by se o ně rychle postarali. Ještě jedna poznámka: Není pravda ze vlci jsou problémem ovčáků tam, kde jsou ovcaci lajdáčtí: Vlci totiž nebyli problémem na Šumavě a v Krušných horách proto, ze tam mnoho ovcí není. Všude jinde je to ale už jinak.
