Když jsem si dnes přečetl, že V4 připraví spolu s Německem program pomoci Maroku, aby se omezila migrace přes ně a z něho, uvědomil jsem si, že je to zhmotnění úsilí politiky V4, německého prozření a Babišových jednání s Marokem.
Zdá se tedy, že konečně zase, po letech, se objevují první vlaštovky pozitiv české politiky v Evropě; vážím si toho, že Maďarsko, Polsko a Slovensko patrně přijaly pravděpodobně český návrh, aby se ve věci rozvoje pomoci na obranu proti migraci začalo s Marokem, kde má premiér Babiš asi slušné vztahy s tamními představiteli (díky svým kontaktům na základě svojí znalosti země z doby svého pracovního pobytu tam v mládí) a je schopen tedy leccos dojednat na základě užších vazeb než by se asi podařilo na africkém kontinentu na sever od Sahary jinde. A protože jsem i sám před lety v Maroku na vládní úrovni krátce také byl, vím, že tato země je odhodlána pracovat na svém rozvoji a cítí se - a to jistě oprávněně - být branou do západní Afriky. Je jisté, že dobré vztahy s Marokem by mohly být proměněny v oboustrannou spokojenost: Pro Maroko je atraktivnější zapojit se do spolupráce s Evropou a skýtá mu to větší šance na jeho svébytnost, než když by se stalo později další ze zemí, které postupně hospodářsky víceméně ovládne Čína, a pokud se model spolupráce (V4 + Německo) - Maroko zdaří, je to předpoklad pro rozvoj obdobných bilaterálních spoluprací i s dalšími africkými zeměmi, což je pro evropsko - africkou jednotu důležité. Hraje se prostě na poli, které se jmenuje: Čínaafrika versus partnerství zemí Organizace africké jednoty - Evropa. / Je jasné, že to není důvod zapomenout AB jeho lapsusy z minula, nicméně však jde o věc zásadního významu pro oba kontinenty a i pro budoucnost světa. Říkám opatrné: To ano!
