S údivem sleduji, jak řada lidí, i vzdělaných, dává najevo, že slovo „návrh“ mění svou původní definici (nezávazně nahozená možnost druhému v komunikaci) na novou – na synonymum slova,„příkaz“ či dokonce „rozkaz".
No dobře – když to tak vehementně tvrdí tolik zdánlivě moudrých a zkušených lidí, když to veřejně projevují mnozí v diskusích s velkou vzteklou agresivitou, když urážejí všechny zastánce původního významu slova… tak zkusme vzít ten široký názorový proud za bernou minci.
Zkusme tu novou definici imaginárně zavést do všeobecné praxe. A podívejme se na obrázek naší společnosti po tomto zavedení.
Mladí muži ve vztahu dříve či později navrhují své vyvolené dívce, aby si je vzala za muže. Dobře – avšak dívka nikdy nesmí návrh odmítnout. Jinak – soud.
V rámci emancipace mohou totéž jistě navrhovat ženy mužům. A muži musí bez výjimky srazit podpatky a strčit hlavu do chomoutu.
A v rámci nových pořádků genderové spravedlnosti a nediskriminování z důvodu věku – už vidím ty roty ovdovělých důchodkyň 80+, jak vyrážejí ze seniorských domů po večerech na diskotéky; jak tam dávají mladým mužům návrhy k tanci (nesmí se odmítnout) a jak v prvních sekundách tance navrhují těm mladíkům manželství. Ach, chlapci, bude to pro vás těžké.
Nebo: Ajťácká firma bude jednat s nějakým ministerstvem o prodeji svého softwaru. Během vyjednávání znenadání navrhnou mladí sebevědomí gatesové či jobsové za nevelkou zakázku cenu místo půl milionu sto milionů. Navrhnou to rádi, protože každý návrh má jistotu přijetí.
V každém potravinovém supermarketu jednou za čas navrhnou novými cenovkami zákazníkům zestonásobení cen. A běda všem, kteří by chtěli toho dne opustit prodejnu s nějakým menším nákupem než obvykle nebo snad úplně bez nákupu. Tvrdé chapadlo ochranky je vždy vrátí zpět mezi regály. U kasy jim za nákup nuceně vysají z jejich platebních karet poslední úspory. A kdyby cena obvyklého nákupu potravin ty celkové úspory zákazníka přesáhla, pak – inu, hned za kasou bude číhat natěšený exekutor.
Zvláštní pozornost bude věnována těm procedurám, kdy disciplinované splnění „návrhu“ bude vyžadovat podpis toho, kdo plní. Kdyby neplnil… pak už budou připraveni naprogramovaní roboti, kteří tomu plnícímu chudákovi násilím sevřou železnými chapadly pevně ruku s propiskou – a pohybem svého robotího ramene vykrouží s chudákovou rukou na papíře klikyhák shodný s jeho podpisem podle podpisového vzoru.
„Podepsáno jest – je to tedy závazně platné, přímo směroplatné,“ řve vítězně navrhovatel.
Toto snad na ukázku stačí…
