Středa je v pracovním týdnu považována za kritický den. Únava z postupujícího nepřetržitého sledu pracovních dnů už se vkrádá, a do nejbližšího víkendu je zároveň ještě daleko. Proto je středa nejvhodnějším dnem na moudré osvěžení chytrosti i pozvednutí nálady.
To osvěžení, ten balzám na duši by neměl při konzumaci zabrat člověku více než třicet až šedesát vteřin čtení. A možná ještě stejně dlouhou dobu příjemného zamyšlení – to už je na každém čtenáři individuálně. Dnešní člověk si nemůže dovolit otevřít a číst ihned po přijetí nějaký e-mail, o kterém tuší, že mu zabere více než minutu čtecího času. Čas je drahý. Ovšem takové minutové minivydechnutí si, miniosvěžení v práci, to si může dovolit každý a téměř vždy. A navíc s chutí a zájmem, když ví, že mu ta minutka ušetří hodiny času, kupu energie a nervů. Když mu rozjasní den.
Takový moderní balzám na duši mi vyšel jako optimální dárek desetitisícům žáků a statisícům čtenářů, řadě spolupracovníků, kolegů apod. ke třicetiletému jubileu prvního tržního kurzu z oblasti technik duševní práce. Tento kurz se uskutečnil pod hlavičkou cestovní kanceláře CKM v Šilheřovicích u Hlučína právě v půlce července 1984.
Protože nebyl veden metodami, ale multimetodami, byly v něm obsaženy všechny myslitelné měkké dovednosti přítomnosti i budoucnosti. Trefoval se tedy do jakékoliv potřeby účastníka naprosto přesně a řešil ji úplným způsobem. Účastníci to nadšeně oceňovali….
Nicméně – v běžném životě se jednak ledacos pozapomene, jednak může zůstat kdesi hluboko v podvědomí a nevybaví se v tu příhodnou chvíli. Součástí dobrých dovedností a návyků je přiměřené připomínání si, procvičování.
Žák, čtenář, ale i přítel nebo fanda na facebooku nebo napojený kolega na Linkedin apod., to pro mne vždy byl, je a bude někdo velmi důležitý. VIP. A pokud jsem se snažil být co nejlepším a nejspolehlivějším učitelem a spisovatelem, pak toto byl vždy jen prostředek. Cílem byl co nejlepší, nejspolehlivější a nejlépe cílený užitek a prospěch výše jmenovaných lidí z mého blízkého i vzdáleného okolí.
Rád své žáky navštěvuji a se zadostiučiněním pociťuji, že třeba po více než čtvrtstoletí uvádějí některé poznatky z mé školy stejně přesně, jako by jejich probírání v učebně bylo včera nebo předevčírem. Že věcně uvedou, kam to díky mé škole v životě dotáhli. Ale protože nemohu navštívit všechny své žáky a čtenáře najednou fyzicky, budu je navštěvovat každou středu prostřednictvím takového kraťoučkého e-mailu s určitou konkrétní kapkou zopakované vědomosti.
Délka psychobalzámu – to bude většinou jako tři, čtyři SMSky. Takto se dá už leccos podstatného sdělit, a čas to zabere naprosto únosný. Časem tohoto sdělení bude středa – a už jsem psal proč.
Sdělení jsou naprosto nekomerční, nic se adresátům reklamně nenabízí, nic se po nich nechce, nic se nevnucuje, nic se nevychvaluje. Jen je zde čistá rada, čisté zamyšlení, čisté připomenutí nějakého stručného a výstižného kousku vědění a umění z velikého oceánu technik duševní práce. Z celého velikého oceánu komunikace, informací a emocí, využívaných vědomě pro rozumné účely v životě.
Balzámy budou chodit žákům, čtenářům, přátelům a fandům na sociálních sítích.
Obracím se k ním s tímto sdělením: „Nic se po vás nechce, jen si to prostě přečtěte, připomeňte, užijte a využijte.“
Vše dobré přeji...
