První pomoc při nezvladatelném vzteku

Máte pocit, že byste s chutí vraždili, když slyšíte o dalších a dalších veřejných a politických průšvizích našeho zmafianizovaného státu? O dalších dílčích vítězstvích špatných nad dobrými, líných nad pilnými, vychytralých nad chytrými? Kdo by neměl? A řekl bych – čím je člověk inteligentnější, čím více si umí dát věci do souvislostí, čím lépe umí z těchto souvislostí prognózovat další vývoj, tím více se v něm všechno bouří.

Bránit se je třeba. Historie nás učí, že zlom k lepšímu nastal vždy tehdy, když si Dobro konečně uvědomilo, že musí být mnohem zlejší a nemilosrdnější než Zlo. A pak to šlo…

Aby k tomu Dobro ve vás slušných dospělo, potřebujete neztrácet energii. Nevysilovat se vztekem na nepravém místě. Schovat si velikou energii a veliký motivátor zvaný VZTEK na tu příležitost, kdy jej bude nejvíce zapotřebí.

 Jak například?

Zkuste nevybuchnout, nevypěnit, nenadzvedávat se marně ze židle v situaci, kdy ten dotyčný, který by si zasloužil vaší pěstí mezi své oči, je někde daleko, v suchu a teplíčku, v pohodě. Mějte na tyto okamžiky připraveny vnitřní uklidňující slogany. Například:

-          Rozčiluji se jen do výše svého příjmu. To jej mám skutečně tak horentní?

-          Nejvíce ty darebáky naštvu, když se nenaštvu. Takže – naštvěte je svým nenaštváním se; však oni si naštvat zaslouží.

-          Když už mi politik nebo jiný člověk XY udělal tři věci zlé – nehájil má práva, svedl špatnost na nevinné a to hlavní zapřel – dovolím mu udělat mi ještě čtvrtou špatnou věc? A to „vstoupit do mého vědomí rozčilujícím způsobem, přiblížit mi infarkt“?  Řešení je jedno špatné a jedno dobré. To špatné řešení je potrestat sebe sama za chyby druhých, rozčilovat se, nespat, přehrávat si na polštáři před duševním zrakem znovu a znovu ty nehoráznosti a úpět „jak jen, proboha, mohl…?“ To dobré řešení je navodit si v mysli představu šumícího letního bukového lesa s prosvítajícím sluníčkem z modré oblohy, bublající lesní potůček, majestátní příboj čistého moře nebo něco podobného. Usnout sladce, ráno být svěží a do boje se Zlem připravenější.

 

A když je výron adrenalinu ve vaší krvi po zprávách z médií opravdu nezvladatelný, zvolte metodu vybití. Ale kultivovanou. Naštípejte dříví do zásoby.  Udělejte deset, dvacet, třicet dřepů. Prostě něco, co pomůže VÁM – ne těm, co vás rozčílili.

Já jsem to také tak udělal po nedávných zprávách, že někteří lidé se všemožně snaží bránit, aby se vyvážené informace o mých knížkách, v nichž mj. všechno toto je (celý systematický emotion management®), dostaly k potenciálním čtenářům – ke slušným lidem, kterým mohou pomoci. Uvědomil jsem si druhou stranu mince (tu dobrou), že snaha o zákaz něčeho je pro danou věc vždy tou nejlepší propagací.

Držte se i v době, kdy bude hůř – aby vám bylo líp!

Autor: David Gruber | neděle 25.3.2012 11:30 | karma článku: 21,31 | přečteno: 2271x