Ději se věci v tomto státě… Z nedávné doby vidíme, že v leckterých kruzích je považována zlodějina za tak běžnou a normální, že je všude kolem plno divení, že konečně někoho významného chytli a dali do vazby. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
Nemusí to být jen z oblasti předražených státních zakázek, ale třeba taky z oblasti kurzů rychločtení. Dnes dávám váženému čtenářstvu k posouzení jen strohá holá fakta. Jistě i zde nakonec, jak je v civilizaci zvykem, rozhodne nezávislý spravedlivý soud. Nebudu jeho rozhodnutí předjímat. Ale vy si můžete udělat názor sami již teď.
Nejprve odkaz na to, čeho jsou plné noviny, internetové i papírové. Klikněte, pak čtěte dále.
Zde níže je objektivní redakční informace, velmi přesná a na lékárnických vážkách každou větou vážená, kterou je možno najít na klopách jedné z nejprodávanějších knih českého nakladatelství Management Press Praha. Ano, je to tatáž kniha, kterou pan Zwinger, v Hospodářských novinách dne 7. června označil za „tak nezáživnou, že by ji nikdo neučetl“. Je to moje kniha o rychločtení, rychlostudiu a zpracování informací – tak „nezáživná“, že dnes je na trhu už její sedmé vydání:
Na klopách její obálky tedy stojí: Cituji:
David Gruber = pan Rychločtení
David Gruber uveřejnil o rychlém čtení a racionálním čtení stovky článků a jiných vystoupení v médiích, vyšla mu řada knih a brožur. Známým se stal zejména přílohu o rychlém čtení v časopise Mladý svět č. 52/1985 a velmi sledovaným desetidílným televizním vzdělávacím seriálem „Kurz rychlého čtení“. Jen v 80. letech 20. století pocházelo 95% toho, co se legálně dělo v českém rychločtení, z dílny Davida Grubera. Od té doby do dneška David Gruber soustavně kreativně pracuje na jeho upgradování, nabyl v jeho oblasti bezkonkurenčně rozsáhlé školicí a výzkumné praxe. Popularizace a vzdělávání v rychlém čtení a racionálním čtení patří k Davidu Gruberovi jako Mickey Mouse k Waltu Disneyovi nebo Válka s mloky ke Karlu Čapkovi.
Pokusy číst rychleji a více si z textu pamatovat se datují od konce 20. let minulého století. Začaly v USA, během druhé světové války se rozšířily i do Evropy. Jedna a tatáž metoda (s různými menšími rozdíly) byla vždy založena hlavně na očně technických dovednostech – širokém zrakovém rozpětí, zmenšování počtu fixací na řádek, potlačování regresí a subvokalizací, snaze o čtení stránky textu jen svisle shora dolů atp. Mozkové dovednosti (tj. „aby i hlava brala text rychleji, když už oko jej bere rychleji“) byly až sekundární, často i podružné. Tyto metody se nazývaly Speedreading, Rapid Reading, Power Reading, Dynamic Reading, Advanced Reading, Schnellesen, Optimales Lesen, Bystroje čtěnije, Intěgralnoje čtenije atp. V jediném českém knižním překladu těchto zahraničních metod – v publikaci německého autora Wolfganga Zielke (Svoboda Praha 1977 a 1988) byl překladatelem zvolen termín „rychlé čtení“ nebo synonymický termín „rychločtení“. I některé řídké české pokusy o zkoumání a aplikace této metody v před nástupem Davida Grubera (tj. před počátkem 80. let) používaly pojmů „rychločtení“, „rychlé čtení“. Žádný z těchto pokusů však při vší úctě nezaznamenal nějakou popularizaci mezi širší odbornou veřejností. Omezil se zpravidla na ojedinělý článek v odborném časopise, na nesoustavné pokusy s touto zahraniční metodou uvnitř nějaké instituce typu vysoká škola, na několik odstavců ve zprávě ze služební cesty či stáže nějakého našince v zemi, kde tato metoda byla rozšířená.
David Gruber převzal názvy „rychločtení“ a „rychlé čtení“ a brzy přidal název „racionální čtení“. Stal se prvním člověkem u nás, který věnoval této metodě celou svou odbornou kapacitu, celou svou profesi – a to zejména v letech 1980 – 1995. Ani poté ji však nijak neopustil, nepřestal soustavně rozvíjet; pouze rozšířil paletu své působnosti na další techniky duševní práce, známé též pod pojmem „manažerské soft techniky“, „managerial soft skills“. Co je však nejdůležitější – David Gruber tuto zahraniční metodu svou výzkumnou prací natolik rozvinul, natolik posílil vliv mozkových zbraní, že vznikla nová kvalita. Kdybychom mohli vrátit čas, logicky bychom dali Gruberově metodě inteligentního zpracování textu očima odlišný název. Třeba „rychlomyšlení“. Čas však vrátit nelze. Nová Gruberova metoda se díky jeho nezměrnému úsilí historicky proslavila pod staršími názvy „rychločtení“ a „racionální čtení“. Na tyto názvy pak byla David Gruberovi vzhledem k příznačnosti pro jeho osobu udělena pro vzdělávací služby ochranná známka u Úřadu průmyslového vlastnictví, která je stále v platnosti.
Management Press
nám. W. Churchilla 2, Praha 3
Konec citace z obálky „nezáživného“ knižního bestselleru.
A ještě jedna citace – posudek jednoho z nejrenomovanějších právníků na oblast nekalé soutěže, profesora Petra Hajna z Masarykovy univerzity Brno: Opět cituji:
Ing. David Gruber se již dlouhá léta zabývá teoretickými i praktickými otázkami, které se týkají racionálních technik duševní práce. Rozsáhlou publikační činností (řada monografií, více než stovka článků v odborném i denním tisku, televizní a rozhlasové relace) se stal známým odborné veřejnosti. Ta si jej spojuje zejména s tím, že v našich podmínkách propagoval, rozvíjel, vyučoval techniky rychlého čtení (označovaného též jako racionální čtení nebo rychločtení). Jeho působení v této oblasti se stalo pro něj natolik příznačným, že mu dne 20.2.1996 byla pod č. 188305 registrována úřadem průmyslového vlastnictví ochranná známka slovní „Racionální čtení“ pro třídu 41 služby v oblasti vzdělání (kurzy, přednášky, konzultace, poradenství) s právem přednosti k 26.5.1994.
Se stejným datem práva přednosti a stejným datem zápisu a ve stejné třídě pak byla Ing. Gruberovi registrována Úřadem průmyslového vlastnictví ochranná známka slovní „Rychločtení“ (číslo zápisu 188304).
V případech, kdy jiný subjekt v souvislosti se svými vzdělávacími službami by použil označení „racionální čtení“ event. „rychločtení“ jedná se o zřejmý zásah do výše zmíněných známkových práv D. Grubera. Dvouslovný výraz „racionální čtení“ nebyl v dané souvislosti u nás používán, stal se příznačným pro publikace a instruktážní aktivity D. Grubera. Pojem „rychločtení“ je z hlediska českého jazyka „neologismem“; v počítačovém programu automatických oprav je signalizován jako pojem, který není běžnou součástí českého jazyka. Z hlediska známkoprávního musí být pojmu „rychločtení“ přiznán charakter označení fantazijního. Každé jeho použití pro služby v oblasti vzdělávání (známková třída 41) znamená zřejmý zásah do známkových práv Davida Grubera.
Porušení uvedených známkových práv by bylo důvodem k žalobě s požadavkem, aby se jiné vzdělávací subjekty při nabídce svých služeb zdržely pojmů „racionální čtení“ a „rychločtení“ event. jiných označení způsobilých vést u průměrného jedince o daný druh služeb k záměně se vzdělávacími a dalšími aktivitami D. Grubera. Při eventuálním sporu přichází v úvahu i požadavek na přiměřené zadostiučinění v peněžní formě za zásah do známkových práv D. Grubera.
V Brně dne 22. června 2001
prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc.
Tento posudek je mj. i součástí mé výše zmíněné knihy o rychločtení. Aby snad někdo, kdo ji měl v ruce, nemohl tvrdit, že „nevěděl“.
Samozřejmě že nejde jen o ochrannou známku. Rychločtení v jakékoliv výukové podobě je natolik příznačné pro Davida Grubera, že i kdyby ochranná známka neexistovala, tak každý pokus obejít jej při vytváření jakékoliv formy vzdělávání v rychločtení a nabízení jej na trhu je zřejmým zásahem do jeho práv. To vidí každý vzdělaný člověk, který to vidět neodmítá.
Zároveň prohlašuji, že jsem nikomu kolem pana Michala Zwingera žádné svolení k jakémukoliv tržnímu použití výuky rychločtení, k jakémukoliv propagování či inzerování nikdy nedal. Ani on ani nikdo z jeho okolí mne nikdy nekontaktoval, na nic se neptal.
Tak – co tomu všemu říkáte? Diskusi neotevírám, pište, prosím, na info@gruber.cz. A dejte vědět všem slušným lidem, co se děje.
