Aneb jak se "projekt Sandtnerová" tentokrát vydal až za kořeny mletí mouky. Malá exkurze v Bohutínském mlýně a pokus o to pochopit, jak se mouka mele. Toť první část příspěvku o jednom narozeninovém dortu.
Projekt Sandtnerová: Smetanový dort (1. část – mouka)
Každý rok, touhle dobou, začíná u nás doma narozeninový maraton. V naší rodině, se začátkem května až do konce června jenom slaví. Tu má narozeniny teta, tu strýc, tu brácha, tu ségra, tu bába tu dědek. Prostě peklo. Zahájení této dortové sezóny jsem se rozhodla pojmout opravdu poctivě, takzvaně z gruntu. Co je základem těst a všech korpusů? Bez čeho by nebylo chlebu ni housek? No přeci bez MOUKY!
Jelikož jsem se tento víkend pohybovala v okolí Příbrami, tak se mi naskytla příležitost, podívat se i na jejich farmářské trhy.
Navštívila jsem samozřejmě i stánek s paštikami. Tam jsem místní prodejkyně vyzpovídala ohledně paštikového koření, které jsem vteřinu na to zakoupila u vedlejšího stánku s kořením. Kdo ještě nepochopil význam slova „farmářský“, může být mnohdy nemile překvapen. I v takovéto farmářské, mandlové paštice, najdete dusitanové solící směsi, nebo glutaman sodný. To sice v malých množstvích není žádné drama, ale vzpomeňme na můj minulý příspěvek o paštice. Našli byste tam glutaman, nebo dusitanové soli?
Slovo „farmářský“ zkrátka lidé nesmí zaměňovat za „bio“, nebo „ekologické zemědělství“. Já chápu tyto typy trhů úplně jinak. Pro mně je to o lidech, o pokecu a taky o tom, že se na to, co v tom je, můžu na rovinu zeptat. Nikdo mi nezaručí, že v tom není nějaká konzervační látka, nebo stabilizátor kyselosti; „farmářský“ prostě není bio. Nikoho nemůžu bít za to, že pole, na kterém jeho kedlubny vyrostly, je uměle hnojené, jediné, co považuji za důležité je, aby tito lidé, byli z okolí, aby prezentovali svojí firmu a aby byli ochotní o svém produktu něco říct. To je vše. Stejně po odchodu z trhu zjistíte, že potřebujete nakoupit smetanu ke šlehání, moučkový cukr, nebo třeba jahody ze Španělska. Bez nich by se totiž ten smetanový dort opravdu těžko zdobil. Takže skončíte v Kauflandu, nebo Albertu, to už je pak úplně jedno.
Jinak ale palec nahoru pro příbramáky, trhy měli opravdu slušné. Co do velikosti tak i co do rozmanitosti. Přes klasické druhy zeleniny, uzenin a sýrů, jste tam mohli potkat i hlívu ústřičnou, portobello, žampiony, mléko, vejce, paštiky, chlazené ryby, sazeničky, rebarborový koláč, konvalinky, ale také stánek s MOUKOU.
Ten mne zaujal asi nejvíce. Především tím, že mouka pocházela z mlýna v Bohutíně, který je jedním z opravdu mála fungujících starých mlýnů a také tím, že je od Příbrami vážně, co by kamenem dohodil.
Samozřejmě jsem neváhala prohodit pár slov, zakoupit polohrubou mouku na dort a vzít si kontakt. Prohlídku mi prý udělají kdykoliv budu chtít a tak ať si prý zavolám. Druhý den dopoledne už jsem si to šplhala po mlýnských schodech nahoru a dolu, jedna báseň. Stačilo opravdu jen zavolat :)
Po mlýně mě provedl pan Dubský, který spolu se svým synem v mlýně pracuje každý den od rána do večera. Musím se přiznat, něco jsem pochopila, něco ne, ale to všechno co mi utkvělo v hlavě, jsem stihla v rychlosti překreslit na papír. Je to opravdu věda to mletí mouky a tak jsem se pokusila, alespoň schematicky, popsat to, jak to ve mlýně funguje. Avšak přiznávám, asi by mi neškodilo se o tom dozvědět ještě něco více, ale na internetu jsem toho moc o starých mlýnech nenašla. Asi budu muset hledat někde jinde. Tak či tak, níže přikládám svůj amatérský popis mlýna s fotkami a plánkem.
1 – Obilí je uloženo v sile (vpravo nahoře)
2 – Obilí putuje do čistírny, kde se odstraní nečistoty, železné částečky aj.
3 – Výtahem pak dále do „loupačky“
4 – Dále do „šrotovky“
5 – Poté do vysavače, který obsahuje několikero druhů sít. Skrze ně mechanickým, neustálým točením, propadávají částice mouky, třídící se tak dle hrubosti
6 - podle toho pak jde mouka buď do stolice na hladkou (ve které se ale mele i polohrubá a hrubá), nebo žitnou mouku
6a´ - hrubá mouka jde do čistírny hrubé mouky, prouděním vzduchu se z ní odnesou jemné částice, do pytlů visících vedle ní (aby byla doopravdy hrubá – je také tmavší).
6b´- z žitné jdou otruby do sila na otruby a zbytky na chlebovou mouku (vlastně všechny zbytky jdou na chlebovku, ta má tedy pak nejvíce lepku)
7 – každá mouka se míchá v míchačce, pod prvním patrem, aby byla homogenního charakteru (při začátku mletí je mouka trošku jiná než třeba na konci)
8 - mouka se ukládá buď do sila na mouku, nebo se odchytává do pytlů
Jestli někdo zkušený nalezl v tomto mém popisu nějakou kravinu, prosím ho velmi, aby mě případně kontaktoval, ráda to pozměním do správné podoby. Tak či tak, exkurze to byla velmi pěkná a poučná. Všem doporučuji navštívit tento mlýn, budete si připadat jako v jiném světě. :)
O tom, jak jsem z této mouky pekla dort a jak proběhla nedělní oslava, v zítřejším druhém dílu.
Malý teaser níže :) ZDE PŘIKLÁDÁM ODKAZ NA MŮJ FACEBOOK
