"Hlavní průjezd Prahou tam udělejte!" aneb zabijačka na Václaváku

Já tomu nerozumím. Popeleční středa je čerstvě za námi a český národ juchá, slaví a přežírá se. Teda alespoň to tak vypadalo tuhle sobotu, kdy se dalo bez problémů vyrazit na zabijačku, nebo vesnický masopust. Tradice říká, že 40-ti denní půst začíná popeleční středou. A ta byla před pěti dny. Tak jak to, že se v Praze a blízkém okolí vaří ovar, plní střívka a chroupají škvarky? Upřímně, to mi trošku uniká, ale tak třeba mi to nějaký osvícenec vysvětlí.

Pití i jídla byla hojnost a o zábavu se starali muzikanti anebo alkohol. Praha tento víkend ožila jako už dlouho ne. A to bylo vážně hrozně milé. Na Kozím plácku se vytvořila atmosféra tak silná, že jste si připadali jak za časů Františka Křižíka, kdy se v průjezdech staré Prahy smažilo mleté koňské maso, po Vltavě bruslily děti, v ulicích cinkaly červené tramvajky a Karolína Světlá balila Nerudu.

Prase na věšáku a vůně jelit vás ve vteřině přenesla o sto, až sto padesát let zpátky. Každou chvíli jsem očekávala, že se zpoza rohu vynoří človíček na velocipedu a upřímně jsem se docela divila, že jsem se nepotkala s nějakým Ruchovcem, Májovcem, či Lumírovcem.

Jako první jsem si dala zabijačkový guláš. Zabijačkový guláš se od toho klasického docela zásadně liší, ale my, co jsme jako děti byly na zabijačkách pečení vaření, (takhle to zní fakt hrozně) jsme nebyly zaskočeni. Naopak, výborně jsme si pochutnali.

Zaskočeni celým tím zabijačkovým výjevem byli možná tak asijští turisté. Obnažené prase v centru Prahy je nenechalo klidnými a tak se s ním bujaře fotili.

Náladu na Kozím plácku doplňovali muzikanti, jak vystřižení ze Šlapeta a tak se „pravá česká zabijačka“ v centru Starého města opouštěla věru těžko. Já jsem měla v plánu navštívit ještě zabijačku na zahrádce před restaurací Čestr, takže jsem zase tak zkroušeně neodcházela.

Představa, že budete mít dvě stě metrů od Duplexu vesnickou zabijačku, jak se patří, to by čekal asi jen málokdo. Pochutnávat si na vychlazeném pivečku, očuchávat jitrničky a sledovat výrobu jelit zpod rukou zkušených řezníků, zatímco kousek od vás si to provazce aut sviští směrem na Brno, to se taky nevidí každý den.

„Hlavní průjezd Prahou tam udělejte!“ znělo mi v hlavě, když jsem se Václavovi a jeho oři koukala na zadnici a přede mnou visely dvě obří prasečí kejty.

Jeden den si to štrádujete do Státní opery s Ornellou Štikovou a za týden v podstatě na tom stejnym place popíjíte kořalku a plníte střeva vepřovými pochoutkami. To je dle mého názoru bizarní, ale naprosto super. Čestr mně svým konceptem restaurace stihl nadchnout během asi prvních pěti sekund, takže jsem se už pak na jejich služby koukala značně zaujatě. Své objektivity jsem se vzdala velmi ochotně a slepě - Čestr u mě zkrátka zabodoval.

Ano, jitrnice vás sice místo na 25 korun vyšla na padesát a atmosféra Františka Křižíka byla tak nějak ta tam, ale kouzlo se skrývalo jinde. Brutary a parta sympatických řezníků vás přenesla do sklepa průměrné české vesnice před dvaceti lety. Nebo aspoň takové vesnice, na které jsme zabijačky prožívali my. Vůně křenu a vepřové krve mě zanesla do doby, kdy mojí babičce bylo pětačtyřicet, mámě pětadvacet a my děti tam mezi tim všim tak nějak poletovaly a nechápaly, proč se všichni tak strašně smějou a zpívaj.

Na závěr tedy snad už jen pár fotek z masopustu v Dolních Břežanech a nakonec ještě návod na dokonalé masopustní koblihy podle receptu Marie Janků-Sandterové.

Koblihy (278):

Ingredience: 5 dkg másla - 5 dkg cukru - 4 žloutky - sůl - citronová kůra - vanilka - 1 lžíce rumu.

kvásek: 3 a 1/2 dkg droždí – 1/3 l mléka – ½ dkg cukru - 20 dkg krupičkové mouky

A na zhuštění těsta 40 dkg krupičkové mouky - 10 dkg husté meruňkové zavařeniny - 50 dkg převařeného másla aneb 25 dkg másla a 25 dkg sádla - 2 dkg vanilkového cukru a 5 dkg mouky na vál.

postup:

V míse třeme máslo, cukr a žloutky 15 minut. Do utřeného přidáme rum, sůl, tluč. vanilku, citr. kůru a vykynutý kvásek, takto připravený: 3 a 1/2 dkg droždí umíchaného s 1/2 dkg tluč. cukru, přidáme 1/3 l ohřátého mléka, 20 dkg krupičkové mouky a dáme kynouti. Těsto zahustíme ohřátou moukou a dobře je vypracujeme. Když se na něm tvoří puchýřky, dáme je vykynouti.

Pak z něho uděláme koblihy. Nejprve těsto vyválíme asi na prst silně, kroužkem na koblihy označíme těsně vedle sebe kolečka a do poloviny jich vložíme do středu kousek tuhé, meruňkové zavařeniny. Pak vykrojíme z druhé poloviny kroužkem kousky těsta, položíme je na označené, zavařeninou naplněné kruhy, kolem dobře těsto prsty přitlačíme a pak menším kruhovým vykrajovadlem koblihy vykrojíme. Dáme je na pomoučené vlahé prkénko, přikryjeme je čistou, lehkou utěrkou a v teple je necháme vykynouti, pří čemž je jednou obrátíme, aby po obou stranách stejně vykynuly.

Vykynuté koblihy klademe do kastrolu na rozpálené převařené máslo, a to vrchní stranou ke dnu kastrolu, přiklopíme je pokličkou a smažíme. Po chvíli, když na spodní straně zčervenaly, obrátíme je a dosmažíme na druhé straně bez poklice. Usmažené koblihy klademe na síto na pijavý papír, a když oschly, dáme je na mísu a posypeme vanilkovým cukrem. Aby se máslo po smažení nespálilo, nalijeme je do hrnce do čisté studené vody. Tuk na povrchu ztuhne a můžeme jej pak sejmouti a upotřebiti.

Při smažení hledíme, aby bylo stále másla na 3 cm vysoko.

Ingredience: 5 dkg másla - 5 dkg cukru - 4 žloutky - sůl - citronová kůra - vanilka - 1 lžíce rumu.

kvásek: 3 a 1/2 dkg droždí – 1/3 l mléka – ½ dkg cukru - 20 dkg krupičkové mouky - a na zhuštění těsta 40 dkg krupičkové mouky - 10 dkg husté meruňkové zavařeniny - 50 dkg převařeného másla aneb 25 dkg másla a 25 dkg sádla - 2 dkg vanilkového cukru a 5 dkg mouky na vál.

Moje poznámky:

S koblihami je hned několik potíží. Většinu s nich, vám bezvadně vyřeší toto video, kde jsou krásně ty triky (jak smažit, jak to udělat, aby se kobliha spojila atp.) popsané. Jediné na co musíte ale OPRAVDU  dávat pozor je, aby se koblihy nesmažily příliš rychle a nebyly tak uvnitř syrové.

ZDE ODKAZ NA MŮJ FACEBOOK