Obléhání postele dvojnožců – DEN 1

Musím vám tu poreferovat, jak jsem jel na prázdniny do Plzně. Všichni víme, že bábinku miluju, ale nejsem si jist, jestli víte, že bábinka mě nechce pouštět do svýho pelechu.  

Často se stane, že dvojnohý vzdorujou, ale nakonec povolí, jenže to se nedá říct o bábince. Bábinka mě prostě do postele prostě NE-PUS-TÍ.

Došel jsem k závěru, že vzheldem k tomu, že bábinka je nejlepší dvojnožec na světě, tak jí to spaní s dědou dvojnožcem a ne se mnou odpoustím.A tak jsem to zkusil u dvojnohejch rodičů mojí Dvojnožky.Její taťulda se zdál bejt naprosto neoblomnej - “pes do postele, nikdy!”. Jenže, víme jakej já mám psí šarm, cute kukadla a hebký chlupiska - nikdo přece neodolá mít takovýho plyšáka v pelechu. A tak jsem se první noc na prázdninách rozhodl, že Bejby (já) nebude spát v koutě u nohy postele! 

Byla asi jedna v noci a já jsem si sedl vedle postele na straně, kde spí JEJÍ dvojnohej taťulda.Zahájil jsem první útok - “vytrvale koukej na nepřítele, dokud neotevře alespoň jedno oko”. Ha! První útok se setkal s úspěchem, dvojnožec se na mě dúrazně podíval.Řekl jsem si, že jsem na dobrý cestě a začal jsem kňourat. Jen tak polehounku, jako kdyby vůbec o nic nešlo. Hmmm, to nezabralo.Musel jsem tedy zapojit i vrčení spojené s kňournutím po každém třetím zavrčení - znělo to nějak takhle: “vrrr vrrr vrrr kvíííí”. Dvojnožec se jenom otočil na druhej bok a zavrčel na oplátku.Musel jsem tedy jít do útoku - tři, dva, jedna - “hop”! A byl jsem tam! Říkám si “žádnej pelech před Bohoušem Velikým není v bezpečí”, když v tom se dvojnožec probral a s divnýma zvukama mě vyšťouchal z postele zpátky na parkety. Byl jsem z toho úplně vedle, a tak jsem se šel uklidnit na gauč. Seděl jsem tam, díval se jak okolo pouliční lampy lítají hmyzáci a došlo mi, že “takhle ne, takhle by to nešlo”.Zvedl jsem se a šel jsem si lehnout do pelíšku vedle jejich postele, kde jsem započal s vytrvalostním bojem. 

Fáze jedna: “prdění hlasité, následně smrduté” proběhla úspěšně a oba dvojnožce probudila. 

Fáze dva: “čištění každého záhybu mého kožíšku” proběhla úplně na jedničku. JEJÍ mami už mě měla plný zuby a pustila mě na kraj postele. Pro noc číslo jedna - mise splněna. Zapamatujete si sousloví “na kraj postele”. Váš Bohouš@bohous_superdog