Už zdálky je vidím na dětském hřišti. Popíjejí latéčko, kočárky dle poslední módy a děti v oblečení za tisíce. Já projíždím v několikrát recyklovaném kočárku, dítě v oblečení z Lidlu a latéčko si dám v klidu s manželem odpoledne.
Já
Matka dvou dětí, které jsem vozila v kočárku po cca 3 dětech. Oblečení jsem měla buď darované nebo jsem si je koupila v nějakém obchodu typu Lidl, Pepco a KIK. A taky jsme nějaké dostali. Při návštěvě dětského hřiště jsem dítěti nechala volnost pohybu, aby objevovalo svět. Nestála jsem mu za zadkem a nekomandovala ho příkazy „to nedělej, to nesmíš“ a v ruce věčně zvlhčující ubrousek, protože šahalo na co nemělo. Prostě jsem ho zpovzdálí sledovala a nechala ho žít. Rozhodně nejsem matkou, která poté, co jejímu dítěti někdo sáhne na lopatičku, vytáhne dezinfekční prostředek a hračku řádně umyje, aby se dítě, nedej bože, nesetkalo, s čím nemělo (mluvím-li o době předcovidové a vzpomenu-li situaci, kdy má dcera na hřišti sáhla jednomu chlapečkovi na kornout od zmrzliny a matka chlapečka kornout vzala a vyhodila ho do koše). Nebojím se říct narovinu, že mě neláká představa vlastnit kočárek za 20 i víc tisíc, a to ještě pro každé dítě nový. Oblečení nepotřebuji mít za tisíce. Dítě roste tak rychle, že některé oblečení nemělo ani šanci si vyzkoušet. Jo, a to je vlastně i důvod, proč jsem nechtěla nový kočárek. V roce už byl dětem totiž malý! Nechápu, co se to v současnosti vyrábí za kočárky, ale jsou tak malé…Když jsme byli na návštěvě u našich, tak jsem zásadně používala retro kočár po mně a po bratrech. To bylo najednou místa!
A hlavně jsem si jezdila s dítětem, kdy jsem chtěla a kam jsem chtěla. Ne dle pokynů gangu. Čas mě netlačí. Nejsem s nimi sesynchronizovaná. Takže pohodička. No stress!
VS.
Kočárkový gang
Definice: Setkávají se na dětských hřištích (popř. v kavárnách nebo cukrárnách), kde popíjejí svá latéčka nebo přefiltrovanou vodu v borosilikátové lahvi (nebo "odplastované" plastové lahvi). Vlastní totálně nepraktický nejčastěji trojkolový kočárek, se kterým můžou jezdit tak maximálně na to hřiště. Děti oblečené dle poslední módy, ale hlavně ať se nezašpiní, protože to oblečení stálo matčin měsíční příjem na rodičovské. Připravené svačinky odkazují na poslední trendy ve výživě. Nechybí vychytané krabičky a flaštičky či lahvičky. Aby náhodou to dítě během té hodiny venku neumřelo žízní a hlady! A ty kecy!!! Matky, které si myslí, že mají patent na rozum, ale zatím mají místo mozku dudlík. Témata jako „Jak správně vychovávat děti“, „Jak mě ten můj doma sere/pomáhá“, „Miluju svoje hodný děti, které spí a jí tak jak mají“, „Už znáte tu značku XY? “ nebo „Jé to je hezký, kdes to koupila? – To je ten e-shop odkud mám i tuto vychytávku“, „Diety“, „Co budu dneska vařit“, „Očkování“, "Kojení", "Ty ne-/jedeš tu bezplenkovou metodu?" a podobné strašně důležité věci. NUDÁÁÁÁ! A těch přetvářek a umělých úsměvů.
Realita
Tyto matky často vídám i jednotlivě, a to jde legrace stranou. To, co předváděly mezi kamarádkami byla totiž totální faleš. V jakých situacích je tedy nejčastěji vídám?
- Rychle jít domů, abych si cestou zapálila cigáro, protože už mám totální absťák. Snad mě nikdo neuvidí.
- Ty parchante malej, se neumíš na tom hřišti normálně chovat?
- Pojď miláčku, maminka ti koupí něco dobrého (např. zmrzlina v zimě), aby ses napapal.
- V kočárku půlroční dítě s lízátkem…hlavně aby neotravovalo, že…
- Cestou z obchodu nakoupené polotovary, hlavně ať s tím není práce.
- Matka a její hyperaktivní dítě ujíždějící na cukrech a demolující vybavení cukrárny.
- Matka zápasící se „super kočárkem“, když se jí rozjíždí každé kolečko na jinou stranu
- Bez partnera = totálně vyšťavené, s partnerem = zářící jako sluníčko anebo taky ne…
Závěrem bych chtěla říct: “Díky za všechny normální matky, které to nehrotí a pak se nehroutí.“ Jo, a díky mami za to, že jsi byla tou „normální mamkou“, která jsi mě nechala volně dýchat a sledovala mě vždy jen zpovzdálí…vždy připravena se postarat, kdyby „to hořelo“.
