Jak je to doopravdy s krojovanými hody na jižní Moravě aneb Čí só hode? Naše!

Ta krása, vidět chasu v krojích a vesele juchat do rytmu polky či valčíku…nechte se zasvětit do těžko uvěřitelné reality show.

Základní vysvětlivky
Chasa – mládež v krojích
První stárek – ten, který tomu šéfuje
První stárková – stará se o pohoštění a další nezbytnosti spojené s hody; neoficiální pravá ruka prvního stárka
Poslední stárek – pravá ruka prvního stárka; ujímá se většinou velení třetí den
Mája – ozdobený strom uprostřed „placu“; většinou je to vzrostlý smrk 
Plac – taneční prostor na návsi nebo jen náves
Sklepník – ten, který se stará o přísun vína a kořalky po celé hody (měl by zůstat střízlivý)
Komedianti – tzv. kolotočáři
Zavádět – tancovat v kroji
Den první – pátek
Bývá ve znamení těžké práce.
Ráno jede část chasy v čele se stárkem do lesa pro smrk, který tradičně dostane od Lesů ČR jako sponzora. Na výběr je ze tří vypelichaných košťat, kterým se později bude muset uříznout špička a nějaký hodný spoluobčan daruje ze zahrádky přerostlou jedli, která udělá vrchol máje reprezentativní.
Mezitím zbylá část chasy připravuje na place břízky, fáborky, růžičky a jiné dekorativní nezbytnosti včetně věnce, který se později zavěsí na máju.
Začíná se pít. Víno, kořalky, pivo a ti odvážnější nealko.
Po příjezdu z lesa se smrk opracuje za zvuků povzbudivých melodií. Nejčastěji hrají Kabáti. Poté, co děvčata řádně oholený strom ozdobí, přichází chvíle napětí. Čeká se na borce s „vétřieskou“, který máju pomůže zvednout hákem a chasa se ji bude snažit zasunout do předem připraveného otvoru uprostřed tanečního parketu.
Jako každý rok to čekání trvá déle, než by muselo a nálada i tlak stoupají s počtem vypitých lahváčů, litrů vína a kořalky. První stárek nervózně přešlapuje a stárková mu nabízí, že řidiči zavolá. „Ne, volalas mu už čtyřikrát,“ zpraží ji stárek. Stárková se nevzdává a snaží se uklidňovat situaci nijak neuklidňujícími informacemi, že řidič ještě instaluje máju ve vedlejší obci, kde také shodou okolností mají ve stejný termín hody. Poslední ránu zasadí přijíždějící nervózní řidič a jeho veterán, který nejede jinak než na jedničku, protože se tam něco zaseklo…ha, zaseklo se to bohužel i u toho háku, který má zvedat chloubu nadcházejících hodů. Všichni se modlí, aby se nezlomila mája nebo vaz někoho z přihlížejících, kdyby náhodou vyklouzla z háku V3S. Pokud by se totiž stala smrtelná nehoda při přípravě hodů, tak se dle tradice pro daný rok hody nesmí konat.
Mája je zasunuta a všichni to ocení bujarým potleskem a přípitkem. Večer se doladí zbytek. Uklidí se a "namýdluje" se parket.
Poslední a velmi důležitý bod tohoto dne je rozdělení sil při noční hlídce. Vyvolení muži musí vydržet uhlídat máju až do rána, protože kdyby ji někdo uřízl či ukradl, byla by to nehorázná ostuda. Nastalo by totiž to, čeho se všichni obávají…mája by se musela vykoupit! Nejčastěji výpady podnikají frajeři z okolních vesnic, kteří mají s místními nevyřízené účty.
Není třeba dodávat, že se pije do rána, a to i s doprovodem hlasité hudby…zákony a pravidla jsou totiž tvořeny chasou a všichni místní to navýsost respektují (i ty tři dny jsou však pro někoho pokaždé nepřekonatelný problém a starosta řeší nejen hody, ale i pravidelné stížností od „známých firem“). No a aby to rychle utíkalo o zábavu se starají komedianti, kteří točí již od čtvrtka.
Den druhý
To je den nejdůležitější.
Od rána se dívka snaží přijít na to, jak se nasoukat do vypůjčeného kroje (vlastním krojem disponuje jen málokterá děvčica, protože cena „běžného“ kroje se pohybuje v řádu několik desítek tisíc). Přiložený návod „Jak se obléct do kroje“ je pro vyšší dívčí a zkušených dam, které by přiložily pomocnou ruku k dílu ubývá. Když to ani po dvou hodinách nejde, přichází na pomoc kořalka a sousedka.
Sraz je u stárka (pro kluky) a u stárkové (pro dívky). Dříve se chodila děvčata vyzvedávat od domu k domu. Tento zvyk již neplatí, protože při každé zastávce bylo nutné doplnit palivo, a to dělalo neplechu zvláště u nezkušených náctiletých borců, kteří měli posléze problém dojít na plac a odtančit nacvičený program. Jo, to jsem ještě vlastně nezmínila. Zavádět se začíná od patnácti a může se zavádět do té doby, dokud je jedinec svobodný. To v reálu znamená, že se toleruje alkohol u mladistvých. Každý chce totiž pocítit ten omamný pocit vítězství nad zákonnou osmnáctkou. Bohužel je i nepsaným pravidlem to, že toto vítězství je jen Pyrrhovo. Mnozí první den odtančí odpolední program, ale u toho večerního jsou buď nepřítomni nebo je nahradí někdo jiný. Většinou je to někdo z rodiny nebo kamarád/-ka. To ovšem může nastat další problém…a sice když je např. kamarádka svobodná, ale už má dítě…Rada starších, která sedí na lavičce u pódia a podupává do rytmu dechovky, je zásadně proti. No, ale co naplat. Pravidla a zákony jsou od toho, aby se porušovaly. 
Jsou-li všichni pohromadě, jde se ke starostovi/starostce. Hlava obce má totiž to privilegium, že zahajuje hody a předává, nazveme to třeba, Listinu práv a svobod pro nadcházející dny nebo také Hodové právo. To je později představeno na place. Po úvodním tanci a pohoštění nastává přesun na náves a tam je zahájen odpolední program. Juchá se, pije se, nalévá se kolemjdoucím a všichni jsou veselí. Aby ne, když na vše z pozadu dohlížejí sklepníci, kteří doplňují zásoby vína a kořalky po celé hody.
Během odpoledního programu je představena sestava tanců, na kterou se mnozí připravovali již od začátku léta. Jsou ale i tací borci, kteří docházku na kurz tance a zábavy během léta podcenili a chyběli. Na parketu tak šlapou zelí a snaží se schovat do zřásněných sukének své partnerky. Zpěvem to také moc nevytrhnou, protože lidové písně znají už jen mazáci. Takže pro mnohé je tím největším výkonem to, že zvládnou alespoň refrén.
Středobodem hodové zábavy jsou kromě jiného i komedianti. Co to znamená? Kolotočáři totiž někdy mívají pro zavádějící jízdy zdarma. Takže každý prostě musí na ty nejadrenalinovější atrakce typu mixér, centrifuga nebo lavice. Notně opojení pak v praxi předvádí, co to znamená „a přece se točí“. Ano, poznají to všichni až uvidí vystupovat zavádějící pár z atrakce aneb kdo uteče, vyhraje ;-)
Kolem šesté hodiny páry chodí na večeři. Jeden den se jde k děvčeti domů, druhý den k chlapci. Dobrovolníci si mezi sebou rozeberou chlapy z kapely a těm je teplá večeře v pohodlí domova dopřána též.
V osm večer začíná večerní zábava. Úvod obstará zbytek chasy, který ještě nepadl za vlast a poté už je dopřán prostor pro nevázanou zábavu i ostatním.
Den třetí
Tento den bývá v mnohých dědinách ve znamení tzv. strécovských hodů. Ten, kdo se chce pobavit pohledem na „jeté“ staříky, jejichž sezóna už dávno minula (rozuměj: páni, kteří kdysi zaváděli a chtěli by pořád, ale tradice to neumožňují), nechť je vítán a užije si to. Pohled je to vskutku výstavní-> ženáči se natřásají s velmi mladými děvčaty v krojích, které od předchozího dne již něco pamatují ;-) 
Nicméně, tradice se mění a možná se časem někde návštěvníci dočkají nových tradic, při kterých jeden den zavádí svobodní a druhý den jen sezdané páry. Tak by si to mnozí i přáli.