Díky za koronavirus!

Ano, nadpis je možná zvolen necitlivě s ohledem na pandemii. Následující text má ale šťastný konec. „Vlastníci“ nebo-li lidé žijící v SVJ jistě pochopí…

…a nejen ti.

Poté co jsem následovala hlasu svého srdce a přestěhovala jsem se za manželem, těšila jsem se na novou etapu života. Ta mimo jiné obnášela přestěhování se z rodinného domku v malebné vesničce na jižní Moravě do bytovky ve městě v Čechách. V té době jsem samozřejmě neměla tušení o tom, že chod mého života bude podřízen i několika majitelům dalších jedenácti bytů. Na šmírování, nevyžádané rady do života a další nečekaná zpestření, jsem si jakž takž zvykla (konec konců tam odkud pocházím to byla řekněme „norma“). Brzy jsem, ale pochopila, že to nebude jediný problém se „spolubydlícími“.

Naše bytovka prošla před cca deseti lety rozsáhlou rekonstrukcí, při které byla udělána nová střecha a zateplení. Ehm, zateplení…Po odhlasování většinou přítomných vlastníků vedených stařešinami a jejich zaručeně nejlepšími nápady, se rozhodlo, že se zateplí pouze tři strany bytovky. Jižní strana to totiž nepotřebuje. Tu bude vyhřívat slunce. Aha, tak to snad ani nevymyslíš…Tím, že nedošlo ke kompletnímu zateplení vyvstal hned po ukončení prací jeden závažný problém. Na již zmíněné jižní stěně se uvnitř bytu drží od konce října do začátku dubna plíseň. S malým dítětem a ložnicí orientovanou na jih, protože tak ta bytovka byla postavená, jsme začali řešit co s tím. Chtělo to změnu.

Bohužel se při pravidelných schůzích vlastníků vždy našel jeden spouštěč davové psychózy (jeden ze stařešinů), které jakékoliv snahy o dokončení zateplení jižní stěny, pohřbil. Marné byly domluvy a argumenty, že ve fondu oprav a rezerv je dostatek financí a práce se tak nebudou muset hradit prostřednictvím úvěru atp. Většina řekla jasné NE a tak se dělaly zbytečnosti typu prádelní šňůry před bytovkou, které využívali dva majitelé z dvanácti, dřevěné vstupní dveře (po pěti letech naprosto zdevastované), které se naposledy do vchodů dávaly v 70. letech, protože plastové nepotřebujeme (stačí plastová okna), a jiné „vychytávky“, jež nebyly potřeba, ale mrzutí spolubydlící si je prosadili, aby mohl být klid. Jen na paní, které byla pořád zima, se nedostalo. Bohužel jako jedna z posledních si nechala zteřelá dřevěná okna a nepochopila význam zateplení, a tak trpěla a ani její děti, kteří měli jednou byt zdědit jí nepomohli. I přesto hlasovala proti dokončení zateplení.

A pak to přišlo! Nemyslím změnu občanského zákoníku, který předsedovi trochu pomohl, ani to že stařešinové odešli do věčných lovišť, ale přišel koronavirus a s ním zákaz schůzování. Předsedovi SVJ se tak uvolnily ruce. Pokud bylo něco potřeba udělat, obcházel si vlastníky sám a strategicky sbíral podpisy. A tak se stalo, že po letech odříkání, dohadování a hádání se budeme…světe div se…zateplovat! I když už to bude za podstatně jiných finančních podmínek (dokončení jižní strany bude stát dvakrát víc, než kdyby se celá bytovka udělala před lety komplet!), ale je to tam. Vítej zlatý hattricku!!! Aleluja! Je to tam! A díky za koronavirus!