Miloš Zeman docenta Putnu profesorem nakonec jmenuje. Přesvědčil mě o tom hned, když v rozhovoru s novináři tvrdil, že se Putnově podpoře Karla Schwarzenberga dozvěděl z teletextu. To chápu jako udičku, jako signál toho, že je to celé tak trochu šaškárna, protože který normální člověk používá jako zdroj informací teletext...
Normální člověk asi ne, nicméně prezident, který ve svém úvodním projevu v úřadu nazval podstatnou část českých novinářů jedním z ostrovů negativní deviace, ano. Dovedu se vcítit do kůže Miloše Zemana, který je plně potěšen nasáváním informací z prostředí graficky nepříliš vábném, avšak pustém fotografií redaktorů, ba dokonce jejich jmen. Stručnost zpráv dává prostor široké interpretaci, což Miloš Zeman jistě vítá. A veřejným vyzdvižením média, na kterém jsem jako mladý klučina, když jsme ještě neměli internet, spokojeně sledoval tabulky zahraničních fotbalových soutěží, ukázal českým novinářům, co si myslí o jejich názorech.
Nicméně i když zpravidla naše média nesleduje, je rád, podobně jako jeho předchůdce Klaus, že se o něm píše. To si pouze zkontroluje na teletextu ČT první zpravodajskou stranu 112, aby zjistil, že na ní jeho jméno figuruje, a je spokojen. Spor o velvyslance se ukázal jako nedostatečně kontroverzní, stále zde existovala značná část lidí, kteří jeho nárok uznávali. Zkusil tedy zajít o něco dál a jako cíl si vybral Martina C. Putnu. Je hloupost, že pravým důvodem „odmítnutí“ jmenování byla přítomnost transparentu „Katolické buzny zdraví Bátoru“ v rukou Putny během Prague Pride. Vždyť Zeman sám pro ostré slovo nejde daleko. Zeman si pouze nechal od svých přátel zjistit, který z navrhovaných docentů spadá do oblasti ostrovů negativní deviace, což Putna svými občasnými sloupky splňuje. Tímto kontroverzním krokem chtěl naštvat novináře a věděl, že na něm nenechají nit suchou, zatímco on se může v klidu věnovat prevenci virózy jejími vlastními zbraněmi.
V posledku taky zjistil, kdo mu zůstal věrný i v těch nejhorších časech. Z mediálně viditelných osobností se jakž takž prezidenta zastal místopředseda strany, kde Zeman stále hraje titulní roli, Radek Augustin, jinak možná na prstech jedné ruky. Pak samozřejmě pokračuje v zavedeném chodu testování prezidentských pravomocí a korelace náznaků kroků na hranici ústavy s veřejnou podporou. Sečteno podtrženo já osobně se možná naštvu až 11. 6., i když je jasné, že kdyby se proti případnému nejmenování docenta Putny nikdo nevyjádřil, Zeman by jej nejmenoval, i kdyby sám zprvu nejmenovat nechtěl (aneb krása záporů českého jazyka). V jednom mají ale zastánci Zemana pravdu. Mluví se o tom, co se vždy považovalo za samozřejmé. Profesoři si užívali pocty jmenování prezidentem, ale nikdo nebyl dostatečně obezřetný, aby viděl, že některému z jejich kolegů by tato pocta mohla být odepřena, a neusilovali o změnu úpravy. Tož uvidíme, jak to dopadne, já vsázím na to, že Martin C. Putna vydá další knihu jako profesor.
