V souvislti s přičleněním Krymských Tatarů k Ruské federaci, ke kterému došlo ruskou anexí Krymu, uvádím druhý příklad toho, jak v posledním desetiletí Rusko zneužilo národnostní autonomii pro své vlastní účely. Jak jsem již napsal v předchozím článku, mělo by to být mementem, že Krymské Tatary v Rusku rozhodně nečeká ráj na Zemi a žádná případná dohoda mezi Krymskými Tatary a Ruskem nemusí být ze strany dnešní ruské moci dodržena.
Dagestanskij jumor (http://dag.clan.su)
Příklad 2: Jak Rusko zničilo národnostní rovnováhu Dagestánu (2006)
Příkladem toho, jak Rusko zneužilo autonomii malých národů ve svůj prospěch, je Dagestán. V důsledku ruského diktátu se v roce 2006 z vyvážené mnohonárodnostní autonomie stalo semeniště politického islámismu a terorismu na Kavkaze.
Dagestán je oficiálně jedinou mnohonárodnostní autonomní republikou Ruska, kterou tvoří 14 ofciálních státotvorných národů. V letech 1995-2006 bývala nejvyšším orgánem Dagestánu, jakýmsi kolektivním prezidentem, Státní rada složená z jednoho zástupce za každý ze 14 státotvorných národů.
Parlament měl 121 členů, kteří byli voleni podle národnostního klíče – snahou bylo, aby počet poslanců v parlamentu za každý ze 14 státotvorných národů odpovídal podílu tohoto národa na obyvatelstvu Dagestánu.
Obrázek (kliknutím zvětšit): počet poslanců 14 státotvorních národů Dagestánu před likvidací národnostně-politické rovnováhy. Státotvorní národy lze podle příbuznosti rozdělit do šesti skupin: severní Dagestánci (Avaři), střední Dagestánci (Dargové, Lakové), jižní Dagestánci (Lezgové, Tabasaráni, Agulové, Rutulové, Cachuři), dagestánští Tataři (Kumykové, Nogajové), Derbenťané (Ázerbajdžánci, Tátové), nedagestanské menšiny (Rusové/Kozáci, Čečeni).
Ve volbách v letech 1995, 1999 a 2003 tak bylo za poslance 14 státotvorných národů zvoleno 33-34 Avarů, 20 Dargů, 15-16 Kumyků, 14-15 Lezgů, 10 Rusů, 6 Laků, 4-6 Azerbajdžánců, 4-5 Tabasaranů, 4 Čečeni, 2 Nogajové, 1-2 Tátové a jeden Agul, Rutul a Cachur.
Ve volbách do parlamentu Dagestánu v letech 1995 a 1999 byl Dagestán rozdělen na národnostně homogenní oblasti, ve kterých bylo zřízeno 69 jednomandátových obvodů, a na národnostně smíšené oblasti, v nichž bolo vytvořeno 52 jednomandátových volebních obvodů podle národnostních kvót.
Ruský ústavní soud tomuto volebnímu systému vytýkal, že porušuje ústavní princip rovnosti hlasů, protože počty voličů v jednotlivých jednomandátových obvodech se od průměru lišily více, než byla uznávaná tolerance.
Proto byl ve volbách do parlamentu Dagestánu v roce 2003 použit nový systém. V národnostně homogenních oblastech vytvořili 61 jednomandátových obvododů, zatímco v národnostně smíšených oblastech bylo vytvořeno 22 vícemandátových obvodů. Ve vícemandátovém obvodu byl vždy jeden mandát „volný“ a ostatní podle národnostních kvót. Přitom sa počítalo s tím, že ten „volný“ mandát získá zástupce dominantního etnika v tomto obvodu, proto dominantní etnikum nemělo v daném obvodu národnostní kvótu.
Ústavní soud Ruska ale tomuto systému zase vytkl, že je v rozporu s ruskou ústavou, která vyžadovala, aby se poslanci volili proporčním systémem politických stran, kde by celý Dagestán tvořil jeden volební obvod – podobně jako v národních státech, např. na Slovensku. Proto se ve volbách 2007 volilo 72 a v roce 2012 se volilo 90 poslanců na celostátních stranických kandidátkách, což úplně rozbilo jemně vyváženou národnostní rovnováhu dagestánské politiky.
Posledním hřebíkem do rakve národnostního smíru byl Putinův nátlak, aby se od roku 2006 místo 14členné Státní rady složené ze zástupců 14 státotvorných národů volil/jmenoval jeden prezident republiky, od roku 2010 „hlava republiky“.
