Václav Klaus před měsícem v časopise Týden zveřejnil článek, ve kterém se tváří, že analyzuje příčiny současné uprchlické krize v EU. Ve skutečnosti jde o snůšku lží a polopravd, jejichž důsledkem je zrada českých národních zájmů.
Svou falešnou analýzou příčin současné uprchlické krize, nazvanou "Kvóty, imigrace a nerozhodnost bojácné Evropské unie", nenapomáhá jejímu řešení, ale naopak, přispívá ke kompromitaci snah o její vyřešení.
Není pravdou, že příčinou přílivu uprchlíků je destabilizace a sesazení stabilních režimů v Iráku, Libyi a dalších arabských státech před a v době Arabského jara za podpory členů Evropské unie, jak uvádí Klaus. Kdyby to byla pravda, uprchlická krize by byla nastala již na podzim 2012, a nikoli o dva roky později. Klausovo tvrzení popírá i případ obrovské uprchlické vlny z Eritreje, která patří mezi nejstabilnější diktatury na planetě – mimochodem, je klíčovým spojencem Putinova Ruska v Africe.
Jednou z příčin vzniku vlny uprchlíků je přesný opak: podlehnutí Obamovy vlády tlaku od ruského diktátora a Klausova politického spojence Putina, když osud milionů Syřanů vyměnila za nejasnou dohodu o chemických zbraních. Nepodpora Západu syrské opozici vedla k frustraci sunnitsko-arabské většiny v Sýrii a rozšíření podpory pro extremistické síly Islámského státu a al-Kájdy. To odstartovalo největší vlnu syrských uprchlíků.
Druhou příčinou je neochota USA, Ruska a dalších mocností souhlasit s rozdělením Iráku. Irák se tak po odchodu amerických okupantů dostal pod vládu šíitské Málikího diktatury s podporou Íránu, blízkého spojence Ruska. Krvavé potlačení nenásilných protestů sunnitských Arabů za podíl na moci vedly k frustraci a masové podpoře Islámského státu. To je důvodem, proč je Islámský stát tak populární i mezi evropskými muslimy.
Třetí příčinou je nástup k moci polního maršála Sísího, věrného přítele Klausova spojence Putina. Svým vyvražďováním a uvězňováním příznivců Muslimského bratrstva destabilizoval egyptskou společnost. Svou vojenskou intervencí v Libyi prostřednictvím generála Haftara rozpoutal v zemi občanskou válku, kvůli které se dnes na Evropu valí statisíce migrantů a kvůli které nemáme v Libyi partnery pro jednání o uprchlících.
Arabské jaro nebylo žádnou uměle vyvolanou „barevnou revolucí“ zinscenovanou na Západě, jak se nám snaží namluvit Klaus. Arabské diktatury Kaddáfího v Libyi, Mubáraka v Egyptě, Sáleha v Jemenu, ben Alího v Tunisku a Asada v Sýrii nepředstavovaly žádnou stabilitu, jak Klaus tvrdí. Pod pokličkou těchto režimů vznikala již od osmdesátých let masová podpora islámismu a nebýt revolucí Arabského jara, mohla dospět k výbuchu, o jakém se panu Klausovi nezdálo ani v nejhorším snu. Egyptský diktátor Sísí vrhá Egypt a Libyi do nebezpečí takového výbuchu.
Není pravdou, že Lisabonská smlouva umožnila, aby Evropská komise nutila členské státy EU přijímat uprchlíky, jak nám podsouvá pan Klaus. Před Lisabonskou smlouvou byla hlavním zákonodárným sborem Evropské unie její Rada, složená z ministrů členských států v závislosti na probíraném tématu. Rada schvalovala mnohé nekompetentní návrhy Evropské komise, protože národní ministři považovali svoje členství v Radě EU za podružné ve srovnání se svou prací v národních vládách. Na jednání Rady jezdili nepřipraveni a schvalovali různé pablbosti. Díky Lisabonské smlouvě se rozšířily zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu. Tam zasedají poslanci na plný úvazek, kteří podrobují nekompetentní návrhy Evropské komise oprávněné kritice a politické kontrole. Právě díky Lisabonské smlouvě nemají ideologické návrhy Evropské komise šanci na schválení.
Jak je vidět, Klausovi vůbec nejde o vyřešení současné uprchlické krize. Místo aby analyzoval její příčiny, podsouvá českým voličům šovinistické pseudopříčiny, které vedou k izolaci českého státu. Česká republika bez pevných přátelských svazků s národy Evropy se stane snadnou kořistí pro dravé velmoci a bezohledné nadnárodní finanční korporace.
Ladislav Garassy, koordinátor výboru pro zahraničí politické strany evropani.cz
