Sídliště - zářící města I.

Text je převzat z výstavy, pro kterou jsme jej sestavovala a která probíhala v minulých dnech v kročehlavském sídlišti kousek od Mety. Výstava se konala při příležitosti soutěže o cenu Antonína Raymonda- s tématem sídliště.

Kde se vzalo sídliště

„Zářící města“ byla snem modernistů, který definovali v Athénské chartě ve 30. letech 20. století. Koncept hromadného bydlení v zeleni pak rezonoval v různých podobách nejen po Evropě.

Sídliště znamená domy v zeleni. Bydlení je důsledně oddělené od výroby, obchodu a dalších částí města. Zónování města je na sídlišti dovedeno k dokonalosti. Domy mají být podle modernistů „stroje na bydlení“, prefabrikované a vyráběné ve velkých množstvích. Sídliště  měla vyřešit velkou poptávku po bydlení nejen v centrálně řízených ekonomikách, jako byla ta naše.

Zajímá vás víc? DoporučujI http://panelaci.cz/ a stejnojmennou dvojdílnou publikaci Paneláci, která získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera.

Sídliště dnes

Dnes bydlí na sídlišti 25-30% obyvatel České republiky. Většina z nich vznikla mezi lety 1950-1990 a ve větší míře jsou postavena z panelů, v menší míře z cihel.  Po roce  1990 se  domy z velké části privatizovaly a jednotlivé objekty se postupně opravují.

Rekonstrukce domů mohou pozvednout celkovou úroveň sídliště. K tomu je ovšem při navrhování zateplení (velmi častá forma rekonstrukce) ctít tektoniku domu (aby dům „držel“ opticky pohromadě) a volit uměřenou barevnost. Domy z 50. let, cihelné bytovky z období „sorely“, se svými sgrafity a plastikami představují pro zateplení oříšek. Existují ale podařené realizace, které rekonstrukcí nevratně nesmažou charakter a naopak opráší architektonickou hodnotu těchto domů.

Vlastníkům panelových domů zpravidla patří jen pozemek pod budovou, k domu nepatří žádné předzahrádky, parkovací plochy ani jiné prostory. Obrovské plochy mezi budovami má nastarost město. Oproti jiným formám zástavby na město padá péče asi o 70- 80 % plochy území. V starší zástavbě je to kolem 30%. Velké náklady na správu území znamenají menší možnost prostor rychle kultivovat a většina prostor sídlišť tak dnes působí zanedbaně.

Sídliště tak představují výzvu téměř pro všechny obce v České republice.

projekt Sídliště, jak dál?

Architekti z Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s městy i městskými částmi napříč republikou pro sídliště dlouhodobou vizi.V pilotních projektech se snaží své návrhy uvádět do reality (Štětí, Jilemnice...).

Jak? Například rozdělením plochy mezi domy na sídlišti tak, aby se jednotlivé objekty mohly starat o své okolí, zmenšila se plocha „nikoho“ a v sídlišti se mohly odehrávat i další aktivity, typické pro město. Setkávání, posezení, dětské hry, sousedský rozhovor přes plot. Palčivý problém parkování se snaží řešit citlivě tak, aby kvalita prostoru, kterým lidé denně prochází, neutrpěla. Hlavní veřejná prostranství je podle Unit Architektů potřeba přeměnit na jedinečná a příjemná. Kromě bydlení mají na sídlišti místo i objekty a prostory pro drobné služby, aktivity, kroužky a podobně. Nekonečný prostor sídliště rozdělují na drobnější kousky ploty zahrádek, vegetací, stromy, aby se v něm člověk lépe orientoval a z „průchoďáku“ se tak stalo zajímavé místo.

Zajímá Vás víc? Navštivte http://www.sidlistejakdal.cz/.

Příště pár slov o tom, jak se sídliště mění na Kladně ve fyzickém prostředí  a jak v tom duševním.