Jak dnes dostavujeme Kladno?

Kladeňáci často řeší, proč město nefunguje lépe, víc to tady nežije, není tu tenhle obchod nebo určité kulturní akce.Zcela určitě na to má vliv to, jak město vypadá. A není to jen historie, ale i to, jak stavíme město dnes.

Kladeňáci často řeší, proč město nefunguje lépe, víc to tady nežije, není tu tenhle obchod nebo určité kulturní akce. Kromě toho, že se mění životní návyky a po pádu Poldovky se přesunulo pracoviště spousty lidí do Prahy nebo jinam, svou roli hraje také to, jak město vypadá a jak je uspořádané.

Kladno rostlo živelně a jeho ulice samozřejmě dávají kulisy životu ve městě dodnes. Živelný růst je vidět na rozhraní jeho různých částí, které mají silný charakter, ale na rozhraní se ten charakter úplně promění a najednou jako byste byli v jiném městě. Kolonie domků pro dělníky a samozřejmě socialistická sídliště mají nesmazatelný výraz. Síť ulic je často tvarovaná tím, že se musela vyhýbat vlečkám, dolům nebo haldám. 

Tomu, kdo je městě poprvé, nedávájí některé dopravní směry smysl. To je všechno dědictví minulosti.

I v současnosti se město rozvíjí zase tak trochu živelně. Jednak na zaniklých vlečkách nevznikly spojnice, ale často budovy obchodů nebo benzínových pump, které působí jako bariéry, někde s pozemky úplně prodaly a teď se pracně lepí zbytky těchto propojení. Jinde naopak místo zacelování alespoň některých vnitřních nevyužitých prostranství, expanduje město v územním plánu na pole ve svém okolí. Nevyužité plochy však zůstavají uvnitř města jako prázdné mezery, a nemám teď namysli primárně Poldovku a Koněv. Ve městě je řada dalších ploch, které se teprve začínají uplatňovat (u nádraží Kladno město, za nádražím Kladno, bývalá pila u zimního stadionu a další). Dopravní bariéry, ať už jde o železnici anebo o dopravní tahy, zůstávají nebezpečné a obtížně překonatelné.

Právě to, že město je tak rozkouskované a zároveň i docela rozstrkané, má vliv na to, jak se v něm člověk pohybuje, kam chodí pěšky, kde fakticky žije. Jedno opravdu silné a přesvědčivé centrum Kladno nikdy mít nebude, mohlo by mít však alespoň silnější lokální centra a mohlo by být lépe průchozí.

Územní plánování má jednu přízemní rovinu, kromě toho, že tvaruje nějakým způsobem, jak se ve městě žije. Má zásadní dopad na to, jak bude město fungovat ekonomicky, co se týče nákladů na údržbu a provoz. Mám namysli ulice, jejich údržbu, všechny možné trubky, co pod městem vedou, vedení městské hromadné dopravy, plochy, které se musí sekat atd. Anebo nemusí. Když už toho všeho zkrátka bude moc, město už nebude mít jinou možnost, než údržbu omezit. V případě Kladna se v některých místech zdá, že není co omezovat, ale věřte mi, že pořád ještě je.

Územní plánování má velice dlouhodobý dopad a pomalý dojezd. Těžko už pak půjdete chytnout za ruku někoho, kdo zvedl přes 10-15 lety ruku pro zastavění nějakého pole, když se zpětně ukáže, že to není to pravé ořechové a vzniknul vám další nefunkční fragment.

Roztahané město však nemůže dobře fungovat ani lidsky ani ekonomicky. Kladno by se mělo určitě snažit, aby zacelilo své vnitřní mezery, podílet se aktivně na rozvoji těchto ploch, protože právě ty se mu vrátí v podobě spokojených trvalých obyvatel a bohatšího společenského života.