Devastace důvěry ve veřejnou správu na Sítné

Často se stává, že města nevyhoví při svých stavbách všem. Pokud ale občané vyžadují veřejné projednání a řádné projednání stavby na stavebním úřadě, a město jim přesto nevyhoví, poškozuje tím vztah s nimi i důvěru v instituce.

Věčný konflikt na sídlištích

Na Sítné se už měsíc staví. Město provádí rekonstrukci podle svého projektu, který údajně vznikl už v roce 2010. Pak se znovu vynořil v roce 2018 a teď znovu v roce 2021. Tentokrát už lidé nic nezmohli a přes odpor části z nich přijely bagry. Jde o rekonstrukci dvou ulic včetně výstavby nových parkovacích stání, posunu chodníku a také úprav zelené, kácení i výsadby stromů. Právě úpravy zelené resp.jeji úbytek někteří místní lidé nechtěli a nechtějí. Chodník a parkoviště se totiž na úkor trávníku a stromů přibližuje asi o dva metry blíže k domu a lidé se boji přehřívání objektu.

Parkování je objektivně velkým problémem, s kterým se obyvatelé sídlišť potýkají napříč naší zemí. Konflikt mezi zastánci zeleně a příznivci vozidel rezonuje všude. Málokdy v této debatě uspěje kompromis a řešení proklamovaná a realizovaná obcemi odpovídají tomu, jaký názor zastává aktuální radnice. I přesto, že se v mezičase realizovalo parkoviště vedle kutlurního domu, a to tehdy, kdy občané podruhé odmítli rozšířené parkování přímo v ulicích, je dnes hlavním argumentem pro realizaci projektu nedostatek parkovacích míst. Žádné průzkumy nebo jiné podklady pro toto tvrzení nejsou.

Tento projekt se připravuje už několik let, a proto jeho další odklad není možný (parafráze z odpovědi na petici občanů)

Problém postupu dnešního vedení města na Sitne nespočívá v tom, že by snad občané protestovali proti provedení nutných oprav nebo jakékoli rekonstrukce.

Problém je v tom, že město neslyší požadavky části lidí k tomu, aby se projekt projednal. Stavba byla zahájena bez ohledu na petici více než 130 obyvatel. Petice přitom žádala přesně o to - o veřejné projednání projektu. A také o zastavení práci do doby zajištění řádného stavebního povolení. To totiž při zahájení stavby neexistovalo, a neexistuje dodnes. Musí se občané dovolávat toho, aby město postupovalo na svých stavbách v souladu se zákonem? 

Cílem města je prostě za každou cenu proinvestovat balík peněz. Bez ohledu na cokoli dalšího. 

Duch zákona a salámovaná stavba

Pokud bychom brali čistě formálně výčet práci, na které povolení podle zákona mít nemusíte, dá se z nich slepit poměrně rozsáhlá rozdělávka. Jestliže však město zcela jasné směřuje rozdělávkou k novým stavbám, chodníkům a parkovišti, pak jistě podle ducha zákona povolení mít musí. Kdyby takto postupoval každý, bude asi republika za chvíli plná rozkopaných silnic, zbouraných budov a jiných staveb, na které povolení dnes potřeba není. Cílem zákona ale jistě bylo, aby se stavby povolovaly jako celek, nikoliv po dílčích krocích a rozhodně ne až když jsou rozestavěné. Co kdyby je nikdo nepovolil? 

Stavební řízení jako garance informací pro veřejnost

Proces Stavebního povolení nebo řízení spočívá mj. v tom, že se k projektu dostanou před jeho povolením například majitele sousedních nemovitosti. Zároveň ale také vlastníci a provozovatelé inženýrských sítí. Všichni se pak mohou vyjádřit k podobě projektu anebo ji připomínkovat. Díky tomu se dozví o chystaných opravách a sousedé se dozví, co se chystá. Ano, v případě velkých staveb je nutné sledovat úřední desku, upozornění nechodí každému do schránky. Zákon nicméně garantuje, že se informace dostane k lidem. A to město na Sitne porušuje. Tím devastuje důvěru lidí ve veřejnou správu a naprosto podrývá jakýkoli dobrý vztah lidí k radnici. 

Když se kácí les...

Jako smutný dovětek pak už působí to, že zatímco pro občany na Kladně je těžké docílit například ořezu větví stromů, které zasahují do fasád jejich domů neřkuli pokácení nějaké dřeviny stínící okna, pro město samé to zjevně problém nepředstavuje. Jistě, státní správá povolující kácení se řídí zákony a předpisy, nikoli dojmy či požadavky jednotlivců ovlivněných soukromým zájmem. Státní správa hlídá veřejný zájem. Škoda, že když staví město, veřejný zájem najednou vypadá trochu jinak a město může ořezávat stromy i ve vegetaci.