To není provokativní protiklad. V zahraničí a už i u nás existuje řada příkladů, jak stavby, které používáme každý den, udělat přijemnější - a praktičtější.
Dopravní stavby jako silnice, velké křižovatky, nádraží, mosty atp. jsou často to největší, co se ve městě a v krajině realizuje. Takovou stavbu zkrátka nepřehlédnete, ani kdybyste chtěli. A jejímu každodennímu používání se nevyhnete. Také jsou také tyto stavby ve srovnání s běžnými stavbami či budovami řádově dražší a měly by vydržet déle. Projektová doba mostu je například 100 let, tedy stavíme hlavně pro potomky. Projektovaná doba kladenské železnice vlastně ani nevím jak je dlouhá, ale je tu s námi od Císaře pána, a to včetně nádražních budov.
Dnešní doba je taky charakteristická tím, že dokáže díky stavebním strojům změnit rozsáhlé části města nebo krajiny doslova k nepoznání- a to jak k lepšímu, když se třeba revitalizuje potok, tak taky k hošímu, když se například úplně bez náhrady přeruší stará cesta novou dálnicí. Právě proto, že máme v ruce obrovské technické a finanční prostředky, je potřeba je vynakládat s rozmyslem jak píšu podrobněji dál. Ještě podotýkám, že píšu především s ohledem na stavby ve městě. Krajinu si necháme zase najindy.
"2D" stavby aneb silnice, železnice, chodníky, křižovatky
Tyhle stavby musí být samozřejmě hlavně bezpečné. Bezpečnost však neznamená, že jsou stavby třeba pro chodce s kočátkem nepřekonatelné. Naopak, pro "slabší uživatelé" (pěší, hendikepovaní, cyklisté a kdovíkdo) potřebují takové podmínky, aby mohli prostor používat důstojně a efektivně, bez zbytečných zajížděk atp. V autě nám drobná zajíďka tolik nevadí, zpomalení není problém. Meli bychom mít na paměti, že primární účel dopravních staveb ve městě je obsluha města a ne co nejrychlejší tranzit.
- 2D stavby ve městě musí být bezpečné a snadno pěšky a bezbariérově, na kole atp. překonatelné.
- Stavby musí být maximálně uživatelsky pohodlné, bez zbytečných zacházek, nadchodů, podchodů (anebo alespoň s minimální ztrátou výšky a následného překonávání výškových rozdílů).
- Stavby musí být jednoduché, bez zbytečných obrubníků, zábradlí či jiných drobností překážejících v pohybu
- Stavby musí být snadno udržovatelné. Sebekrásnější prostor trpí, pokud zábradlí, svodidla, obrubníky atp., které ho tvoří, jsou beznadějně zanedbané, nabourané, neopravené (anebo neopravitelné)
Na Kladně se s bariérami potkávám každý den třeba při překonávání přechodu přes Vítěznou u Penny marketu, kde jdu s kočárkem přes 3 souběžné pruhy směr Velká Dobrá a přes další dva ve směru do centra. Další velmi dlouhé přechody na Sítné nebo na Jaroslava Kociána například brání dětem, aby mohly samy do školy. Kdo by je taky pouštěl přes takové místo. Bariéra Nučické dráhy je dodnes v území patrná, a to už stavba dávno nestojí.
"3D" stavby, třeba nádražní budovy
To jsou "normální" budovy.
- Dnešní stavitelství klade důraz na efektivní výstavbu
- stavby mají být dobře uspořádáné, akorát tak velké,
- Stavby chceme bez zbytečných komplikací prostorových i technologických.
- Stavby musí být dobře realizovatelné- a snadno udržovatelné.
- Litemotiv posledních let je malá energetická náročnost staveb.
- a pak, tam kde je stará stavba s pamětí, proč ji nevyužít? nejzajímavější je kontrast a kombinace staré a moderní stavby. Tuto hodnotu Vám sebelepší moderní architektura nepřinese.
Další důležité téma, které v poslední době rezonuje, je obrat k místnímu kontextu. Každé místo má své krásy a budovy, na které lze navázat. Ne každá nová stavba musí být dominantou a je na místě určitě pokora k prostoru, kde se budova bude nacházet. To platí jistě i pro soukromé stavebníky. Stavíme na konkrétním místě- nikoli někde na Marsu, kam patří jistě novátorská sebestředná architektura.
Konkrétní příklad naddimenzované stavby je na Kladně autobusové nádraží, a to v současném stavu, který vlastně už neslouží svému původnímu účelu, jen ho nikdo doteď nezmenšil na polovinu nebo ještě méně. A potom, i projekt navrhovaný v posledních letech, by se mohl snadno stát dopravně a prostorově naddimenzovaným, byť moderním řešením, pokud nedojde ke korekci.
A na závěr zcela konkrétně. Kladno čeká na desetiletí největší dopravní stavba v podobě modernizace železnice na Prahu. Takže nás čeká na městě ještě spousta práce, aby se naše děti, až budou svoje vlastní děti vozit v kočárku, se na to Sletiště dostaly bezpečně, nemusely objíždět půlku města po špatně trasovaných chodnících nebo komplikovanými a nepříjemnými podchody a nadchody a hlavně aby nemusely jet vždycky autem. Budeme se snažit.
