Jak fungují naše samosprávy? Jak se formuje dlouhodobá vize obce? Zajímejme se o veřejné dění i na nejnižší úrovni.
Pořád mi vrtá hlavou, co našim městům a obcím vlastně chybí. Osobně se domnívám, že diskuze nad dlouhodobým vývojem a odborné vedení nezatížené osobními vztahy.
Trochu zeširoka a možná zbytečně bych ráda vysvětlila, jak vnímám rozdíl mezi samosprávou a "jinou firmou". Samospráva operuje s pěnezi a majetkem, které nenabyla svou aktivitou, naopak je dostala svěřeny z rukou voličů. Svojí aktivitou může naopak o peníze a majetek zhusta přijít. Tím spíše se musí taková samospráva řídit zásadami dobrého hospodáře, jak ukládá i zákon. Výklad se může lišit. Vždy by však mělo platit, že obec má usilovat o co nejvyšší kvalitu za přiměřenou (nikoli nejnižší) cenu. Rozhodně nesmí dostat přednost osobní vztahy a konexe. Pokud ji dostanou, je velice pravděpodobné, že to bude na úkor kvality. Cena naopak bude nad úrovní ceny přiměřené. Obecní rozpočet bude krvácet.
Jiným problémem je absence odborné diskuze nad tématy, která obec směřují na dlouho dopředu. Obci zajišťuje dlouhodobou stabilitu řízení úřad, kde mají pracovat odborníci. Úřad má mít zároveň respektovanou pozici a prestiž u dalších aktérů v území, které spravuje. Pokud tomu tak není a úřad je pouhým vykonavatelem vůle politiků k naplnění krátkodobých nepromyšlených cílů, dlouhodobý vývoj obce jednoznačně trpí. Přitom většina z nás má děti a je jasné, že období po skončení čtyřletého mandátu je důležitější než jeho trvání. Dlouhodobý dopad silných politických rozhodnutí musí hodnotit a oponovat odborníci. A zároveň je velice nutné usilovat u skutečně strategických témat (třeba u velkých dopravních staveb nebo jiných nákladných investic) o konsenzus napříč politickým spektrem, jinak hrozí, že i sebelepší záměr skončí se svými tvůrci v opozici bez naděje na realizaci.
Na celostátní úrovni vidíme nedostatek konsenzu dlouhodobě na tématu důchodové reformy a na té místní třeba na tématu autobusáku. Obě zmíněná témata přitom samozřejmě ve veřejném prostoru přetrvají ještě potom, co ti, co je odhlasovali (nebo v případě důchodové reformy spíše neodhlasovali), budou dávno sami v důchodu.
Mnoho z nás myslí "pouze" na rodinu a na svou práci. Na zájem o obecní dění a místní politiku není čas a energie. Podívejme se však, jak naše okolí vypadá a srovnejme to s úspěšnými obcemi u nás či v zahraničí. Není čas se začít více zajímat o nejnižší patro naší politiky, která bezprostředně ovlivňuje, kam se investují veřejné prostředky přímo v naší obci? Kde chce být naše obec za deset let? A co pro to dělá? Zajímejme se o veřejné dění i na nejmenší úrovni, rozhodně to má smysl a je to vidět. A chtějme po našich volených zástupcích, aby iniciovali veřejnou diskuzi na témata s horizontem delším než je volební období.
