Na Kladně jsme si kvůli železu a uhlí nejdřív spoustu staveb nejdříve překotně postavili- a pak zase z jiných důvodů se dost podstatná část města vybourala. Kde hledat dnes naší identitu?
Industriál, který město tak silně poznamenal a nakopnul k vývoji, je už z velké části zase v sutinách.
Mít rád své město
Vždycky mě překvapí, když někdo řekne o svém městě, že ho nemá rád (a na Kladně mi to pár lidí už řeklo). Nevím totiž potom, proč v tom městě vlastně žije. Jasně, existují různé důvody. Ale nechtěla bych žít někde, kde to prostě „nemám ráda“. Tím netvrdím, že na Kladně není co zlepšovat. Naopak. Třeba mladí Švýcaří prý trpí tím, že jejich země je už tak dokonalá, že nemají co napráci. Myslím, že to se nám na Kladně hned tak nestane.
Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy
Tahle citace ze hřbitovních náhrobků pro mě symbolizuje určité prokletí, z kterého se prostě uniká těžko. Jsou místa, a Kladno k nim tak trochu patří, která se ke své paměti chovají obzvlášť macešsky. To se předává z generace na generaci. A proto je tak těžké uniknout.
Symbol místa
Jednotlivá města mají svou ikonu. I země mají často něco, co ukazují turistům a každý hned ví, že Egypt, to jsou prostě pyramidy. Jednotlivé části města mají také vždycky nejaký symbol- a dost často- pokud neleží město v nějakém jedinečném přírodním prostředí- je to stavba. Ikonická, historická nebo moderní, ale zpravidla stavba. Což je ovšem v městě, kde se stavby rády bourají, trochu zapeklitá věc.
V poslední době čelíme i tlaku na to, aby se zbouraly některé drážní budovy. Zatímco kladenské nádraží je snad definitivně zachráněno, takové Kladno Ostrovec, jakkoli zašlá budova, čelí verdiktu k demolici. Není to Praha Těšnov, který padl kvůli magistrále, ale je to pořád součást Buštěhradské dráhy a patří neodlučitelně k ní. My se však někdy chováme, jakoby nám soudružský přístup k věcem a místům zůstal v krvi a jako bychom radši zapomněli na své kořeny, identitu a hodnoty, než abychom se trochu zamysleli, jestli pro takovou budovu nenajít třeba nové využití. A to nejde zdaleka jen o nějaké Kladno Ostrovec. Jde prostě celkově o přístup k věcem, co už mají něco za sebou. Buď je budeme brát takové jaké jsou, staré, krásné, s historií, nebo je všechny přebouráme a zapolystyrenujeme, až se jejich identita úplně ztratí.
Lidi
Co se ztrácí někdy možná rychleji než štukové fasády pod zateplením, může být lidský potenciál. Na Kladně mi připadá vrstva veřejně aktivnich lidí poměrně tenká. O to výraznější tito lidé jsou a můžeme jim jen všichni poděkovat, že jsou. Život města by bez nich byl o dost plošší. Hledají střípky historie, prochází fotografie slavných rodáků, pořádají společenské akce, účastní se veřejného života. Proto je potřeba si jich vážit, protože narozdíl od jiných jsou ochotní ve svém volném čase něco pro město a pro ostatní lidi podnikat.
Skládanka
Město je milion věcí. Silnice, domy, železnice, chodníky, parkoviště, obchody, školy, nemocnice...A spoustu lidí, jejich vztahy, aktivity, volný čas, práce... Město je komplikované. Jednou opravenou silnicí se město změnit nedokáže. Ale je možné, že ta oprava vyvolá řetěz dalších reakcí a pak dojde ke změně.
Kladno má jako jiná města spoustu vrstev i tajemství. Má svojí silnou identitu vytavenou ze železa a umazanou od uhelného prachu. Zaslouží si, abychom se k němu chovali hezky a snažili se uchovat a zlepšit odkaz těch, co sem přišli za prací a možná netušili, kde budou jejich potomci za sto let. Zaslouží si, abychom ho měli rádi. Jenom tak totiž dokážem z Kladna udělat příjemné město.
PS: osobně si myslím, že na Kladně se žije dobře. Máme samozřejmě co dohánět, ale tak akorát velikost města, dostupnost služeb, příroda kolem, a asi i ten rozvojový potenciál jsou kvality, které mě osobně přesvědčily, abych se rozhodla tu strávit svůj život.
