Město jako dům - aneb proč potřebujeme vizi

Postavit a udržovat město není tak jednoduchá věc, jak se možná na první pohled může zdát. Na počátku by měla být nějaká vize, jak by město mělo vypadat.

Jen vize ale nestačí.Při plánování města je samozřejmě potřeba dodržovat i nějaké zásady. Pojďme si to ukázat na něčem menším, třeba na domě.

Představte si, že chcete postavit nový bytový dům. Vyberete si pozemek, na skvělém místě, s dobrým přístupem, ideálně u lesa. Prostě skvělé místo pro život. Chcete na tom domě ale vydělat a tak postavíte velké byty na prodej a malé k pronájmu.  Ty drahé dáte do vyšších pater a ty malé nájemní dolů, aby ti z těch dražších bytů měli větší klid a lepší výhled. A pro jistotu si střechu připravíte tak, aby se nahoru dala další patra dostavět. To kdyby se váš projekt ujal a byl o něj velký zájem.

Protože stavíte na skvělém místě a v přízemí se stejně nikomu bydlet nechce, celkem logicky vás napadne, že byste dolů mohli umístit nějaké obchody nebo třeba kavárnu. Někdo chce klubové kino? Proč ne.

No a okolo máte velkou zahradu. Ideální prostor pro místní obyvatele, aby mohli v zahradě odpočívat. A tak se třeba rozhodnete, že do jednoho rohu dáte bazének a stromy, aby tu byl nějaký stín. A taky záhonky, ať si místní obyvatelé mohou vysázet třeba zeleninu. Do dalšího rohu zahrady by se možná vešla nějaká malá výrobna s takovým provozem, aby skončil maximálně ve tři odpoledne a aby obyvatele domu nijak výrazně nerušila.

A pak jsou tady věci, na které musíte myslet a dodržovat vždycky. Třeba že všichni budou chtít někde zaparkovat. S tím je prostě potřeba počítat. A taky popelnice budou potřeba, ideálně tak, aby byly blízko, ale zas aby nepřekážely, nebyly moc vidět a nešel z nich zápach někomu přímo do oken. Samozřejmostí jsou sítě - kanalizace, voda, elektřina, plyn. Vodu ze střechy budete zasakovat na pozemku. A pak je tu řada dalších užitečných věcí, které by se obyvatelům domu mohly hodit. Ale všechny se sem nevejdou.

Po nastěhování nájemníků začnete řešit provoz toho domu. Třeba za vámi přijde nájemník ze třetího patra, že by si chtěl udělat zkušebnu pro bubeníky. To ale nejde, protože všichni sousedi okolo by byli hrozně naštvaní z toho hluku. Ale nechcete o něj přijít a tak mu nabídnete k dispozici sklep, kde zkušebna nebude vadit. Ve sklepě sice měl původně Tonda z dvojky skladovat brambory, ale to nevadí, na brambory se může dostavět sklípek na zahradě, který nikomu nebude překážet. Zkušebna pro bubeníky by rušila daleko víc.

Zkrátka provoz domu a potřeby jeho nájemníků nakonec můžou vypadat trochu jinak, než jak jste si to původně plánovali. Dobrý dům je věcí kompromisu. A pokud se majitel toho domu i jeho nájemníci dokáží domluvit, bude všechno skvěle klapat a všichni budou spokojení.

Klíčové je ale držet se té vize a pak už jen ladit detaily tak, aby všechno ke splnění té vize co nejvíc směřovalo. I když musíte občas udělat nějakou drobnou změnu a kompromis, pořád byste měli mít tu původní vizi na paměti. Vždyť přece kvůli té vizi se vám tam na počátku nájemníci nastěhovali. A když se z původního záměru odkloníte příliš, riskujete, že od vás odejdou.

Tenhle článek ale není o domě, ve skutečnosti je o městě. Představte si, že stavíte město. Vyberete fajn místo s dobrým přístupem, u lesa, no prostě... Tak jednoduché to není. Město je mnohem složitější věc. Někde odkloníte dopravu a rozsype se Vám kvůli objížďce most na jiné silnici. Nebo postavíte domy s bydlením na sice krásném, ale špatně dostupném místě, kde není městská doprava ani další služby. Ekonomický boom pomine a najednou se z krásných bytů stane nechtěná přítěž.

Město toho samo většinou moc nestaví. Ale definuje, kde mohou stavět investoři. Právě v územním plánu. A tak se snadno může stát, že někde povolíte obchoďák a on pak prostě nevydělává, je poloprázdný. Škoda investovaných peněz a hlavně prostoru. Něco jiného by tam fungovalo třeba dobře. Bourat to ale už nebudete, když to stojí.

A nebo se naopak povede postavit nějakou skvělou věc. Třeba sportovní areál, kam se budou lidi sjíždět z širokého okolí. A nebo třeba krásný rybník s lavičkami okolo. A nebo továrnu. Přece do práce taky musíme někam chodit. A najednou to začne klapat. Lidi se nemusí camrat do práce kdovíkam. Mají kam po práci jít a z bydliště se stává domov.

Prostě i ve městě potřebujeme vizi. A té vize se potom musíme pokud možno co nejvíc držet.  Potřebujeme zkrátka vědět, co chceme. Aby k nám lidé jezdili nakupovat a sportovat? Nebo naopak chceme návštěvníky omezit a řešit jen svoje vlastní obyvatele, aby se jim tu žilo dobře? Ať už je vize jakákoli, každý záměr konkrétního investora pak musí s tímhle plánem města nějak korespondovat. Buď jí podporuje nebo ne. Buď městu pomáhá nebo ne. A město by tu mělo být hlavně pro lidi, nebo ne?