Kladno je městem s širokou nabídkou super- hyper- a dalších marketů. Kupodivu i přes saturované až přeplněné obchodní prostředí na Kladně stále existuje ze strany řetězců poptávka po dalších stavbách. Kam až je pustíme?
Pro koho ty obchody jsou
Už jsme se bavili o tom, že dnešní doba a náš ekonomický růst je založen na spotřebě. Relativně hodně se staví, což je nejviditelnější projev růstu. I na Kladně je velká poptávka po plochách pro bydlení - a také pro stavbu obchoďáků. Jenže na Kladně už je obchoďáků celkem dost. Jistě, jsou místa, jako třeba Rozdělov, kde je to do většího obchodu z ruky. Tam jistě má smysl podpořit stavbu, aby lidé nemuseli přes půl města pro zeleninu v akci. Část jich jistě pojede stejně, ale i tak má smysl se snažit zejména pro starší občany nabídnout obchody v docházkové vzdálenosti. Pak jsou ovšem oblasti, kde je "krám na krámě", což se týká zejména jižní části sídliště Kročehlavy. Stavba dalšího "krámu" v této oblasti není jistě míněna pro místní, ale pro projíždějící, dojíždějící, pro lidi z okolí města.
Jak jezdíme nakupovat, kde to zaparkujem a co na to sousedi
Řetězec Globus, který ve zmíněné jižní části Kročehlav na Růžovém poli projednává stavbu o plánované zastavěné ploše přes 17000m2, znamená pro okolí významnou dopravní zátěž, hluk, exhalace. Zabírá souvislou plochu, kde je dnes pole, zabírá ornou půdu v pramenné oblasti způsobem, který nutně ovlivní vodní režim nejen na poli, ale v celém povodí potoka. V době, kdy celé Kladensko (Česko) bojuje se suchem. Přináší rozšíření sortimentu mořských ryb a řezníka. Ale zátěž, kterou vyvolá, je podle mě zcela v nepoměru s tím, co je v akční nabídce. Podotýkám, že zastavěná plocha Globusu je asi 8x větší, než u "běžného" Lidlu atp. Samozřejmě s plochou roste i parkoviště a související stavby. No ale jak to vypadá na Zličíně asi každý ví.
Recyklační poplatek
Samozřejmě i "běžné" ostatní stavby násobně menších obchodních domů se zázemím a parkovacími plochami mají významný dopad na své okolí. Doprava pro zboží a návštěvníky, zpevněné plochy, nevratné změny terénu neřkuli krajiny. Konjunktura jednou skončí. Ale stavby těchto řetězců, i kdyby prázdné, zůstanou. Jejich případné odstranění totiž v ceně zboží jako recyklační poplatek zahrnuto není. A odvezenou ornici už na místo nikdo nikdy nevrátí.
Po nás potopa
Ještě jedna glosa k tomu, co dělají zpevněné plochy tam, kde se moc neřešilo, kam s "ní". Míněna je dešťová voda. Prší stejně hodně jako vždycky, nebo možná trochu míň, ale hlavně míň často. Přívalové deště způsobují to, že v našem převážně jednotném systému kanalizace, kde se dešťová voda z uličních vpustí míchá se splaškovou vodou ze záchodů, dochází častěji k tomu, že přebytečná voda při přívaláku vyhrkne přes odlehčovací komory do koryt jindy polosuchých potoků, nese sebou všechno ze záchoda atd. To není pěkný zážitek pro zrak a čich ani při přívaláku ani potom, ale hlavně to způsobí povodňovou vlnu. Čím víc zpevněných ploch je svedeno do jednotné kanalizace, tím je riziko takových povodní větší. Ve Dříni, v Dubí, ve Vrapicích a v Kralupech o tom ví své. Velkokapacitní parkoviště dnes už musí realizovat při stavbě taková opatření, aby se problém neumocňoval. Ale kdoví, jak intenzivně bude pršet dobudoucna a každá retenční nádrž je dimenzovaná jen na něco. Určitě je lepší zpevněné plochy obřích parkovišť vůběc nestavět a problém "kam s ní" maximálně redukovat.
Kolik obchodů na Kladně potřebujeme aneb trochu hrušek s jabkama
Nejvíc obchodních ploch na 1000 obyvatel mají údajně v Liberci, Teplicích nebo v Olomouci, a to údajně 1400 m2. Článek Jde se na nákup ze serveru ceskovdatech.cz z roku 2018 dále uvádí, že velká evropská města přitom mají obvykle kolem 400m2 na 100 obyvatel. Evropský průměr je pak zhruba 280 m2 na 1000 obyvatel.
Pro potřeby úvah o parkování jsem si počítala nahrubo kapacity parkovišť u velkých obchodů na Kladně. Vyšlo mi asi 2500 míst. Podle orientačních ukazatelů z norem připadá na jedno stání 15m2 prodejní plochy, tedy bychom měli na Kladně asi 37.500m2 prodejních ploch. Bez maloobchodů. Což je přes 500 m2 velkoobchodní plochy na 1000 obyvatel. Tedy nadprůměr velkých evropských měst. Nemáme toho už dost?
Jak je na tom Kladno s rozvojovými plochami
Na Kladně máme asi třetinu města tvořenou "brownfieldem" Poldi a Koněv. Jsou to plochy, kde ornice není už hodně dlouho a nikdy už tam nebude. Je to spotřebované území. Proto je vhodné se snažit stavět na brownfieldech i přesto, že jednodušší a bohužel pořád i levnější je stavět na "greenfields" česky prostě na poli po obvodu města. Je to ale rozhodnutí každého města, jestli chce pořád konzumovat dál krajinu kolem anebo jestli využije existující silnice a infrastrukturu v recyklovaných území v brownfieldech. Když už někde uvědoměle připustíme rozvoj obchodních ploch, měli bychom je určitě směřovat na definitivně spotřebované území v brownfieldech.
Jaké město chceme?
Takže, chceme město, kam jezdí za nákupy do hypermarketů celý okres, kde se staví na poli a to město se chová stylem "po nás potopa"? Anebo město, které je zatíženo hlavně svou vlastní dopravou, má obchodů tak akorát, využívá své rozvojové plochy rozumně a snaží se recyklovat obrovské plochy brownfieldů? Osobně volím druhou variantu.
