Kladenské lesy, jak dál

Protože jsem zjistila, že ačkoli spoustu lidí bydlí přímo u lesa, neví o něm dost, a zároven je děsí stav, kdy se setkávajáí na svych vycházkách s harvestory a každý sden ubývá další a další kus lesa, ,rozhodla jsem se toutu formo

Protože jsem zjistila, že ačkoli spoustu lidí bydlí přímo u lesa, neví o něm dost, a zároven je děsí stav, kdy se setkávají na svých vycházkách s harvestory a každý den ubývá další a další kus lesa, rozhodla jsem se toutu formou aspon pár informací sdělit.

Stav našich lesů samozřejmě není nic nového, protože už od 17 století, kdy nastal masivní úbytek našich lesů, lesníci dostali za úkol sázet tak, aby se maximalizovala produkce dřeva a také finanční výnos. Bohužel tento typ hospodářství se táhne jako červená nit po celá další staletí. A důsledky toho řešíme až dodnes.

Proto jsme už v 19. století řešili kalamity kůrovce, ve 20. století přišla bekyně mniška, následovalo průmyslové znečištění a dnes opět řešíme kůrovce, ke kterému se přidává změna klimatu a úbytek vody v krajině.

Přímo na Kladně jsou lesy vlastnicky rozděleny mezi Lesy ČR a Benediktiny. Z toho také vyplývá, že město má pouze omezený vliv na to, jak to v lesích funguje a jak to v nich vypadá. Obecně jsou lesy regulovány tzv. Lesním hospodářským plánem. To je dokument, který se zpracovává vždy na deset let, město se k němu vyjadřuje, ale pouze z pozice státní správy, nemůže tedy ovlivňovat nebo ukládat vlastníkům přímo, co se v lese děje. A jelikož se v případě Kladna jedná o hopodářské lesy, nikoli o příměstské lesy, nemůže taky po vlastnících jiný způsob hospodaření než právě ten, který je zaměřený na zisk a maximalizaci produkce dříví. Takový způsob hospodaření bohužel vede opět k sázení smrků stále dokola, protože smrk jak známo je dobře zpracovatelná a rychle rostoucí dřevina. A proto i v dnešních podmínkeách lesníci nadále chtějí sázet smrky. Celé naše zpracovatelské odvětví pro dříví, či vývoz v některých případech, je orientováno na zpracování jehličnatého dřeva, tedy srmku, listnáté dříví je složitější.

Tento problém tkví v tom, že se jedná o lesy hospodářské. Pokud bychom docílili převedení části lesů do lesů příměstských, mohla by nastat úplně jiná situace,  protože v takoých lesách není kladen důraz na zisk a je možné v nich sázet smíšené kultury, takové, které lépe vytrvají v našem klimatu. Proto bychom však potřebovali některé plochy vlastnit.

Získat les není dnes nic uplně jednoduchého, protože koupi ztěžuje nebo znemožňuje lesní zákon. Nicméně je možné takový les získat. V našem případě se jedná o zejména les Zabitý nebo lesy kolem Sletiště případně Bažatnici. Což jsou hojmě navštěvované Kladeňáky. Tato  návštěvnost samozřejmě práci v lese značně komplikuje a často to ústí až v to, že se o les téměř nestarají, protože každý zásah je občany vnímán velice negativně a to ztěžuje lesníkům jejich práci.

Zaregistrovala jsem také obavy o to, že pokud by město skutečně některé plochy získalo, hrozilo by v nich potom zastavění. Toho se však podle mě nemusíme bát, jelikož lesní zákon opět silně komplikuje až znemožnuje vynětí půdy z lesního půdního fondu, což je nutná podmínka proto, aby se změnil územní plán na zástavbu a potom se mohl les vykácet a v něm stavět. Pokud je mi známo, toto se snad nikde v České republice nestalo.

Zároveň bych závěrem ráda podotkla , že i za stávajících podmínek, kdy vlastnictví  je takové jaké je, je nutné s lesy intenzivně spolupracovat. Občané našeho města se zaslouží, aby les mohli používat plnhodhotně a takový les sloužeí především k rekraci.

Proto je potřeba důsledně informovat veřejnost o chystaných těžbách, skutečně dbát na bezpečnost prací, zároveň zlepšovat rekreační vybavení lesů, ať se jedná o stezky, možnost posezení, případně herní prvky atd., aby lesy skutečně mohly sloužit svému účelu, a to nejen tomu hospodářskému. I nadále se budeme snažit některé lesy získat do našeho majetku, protože tam bychom mohli usilovat o kvalitní a  udržitelné hospodářství.

ve formě podcastu na fb: