V souvislosti se včerejším (pátek 10. prosince) mezinárodním Dnem lidských práv mi nedá neupozornit na plíživě probíhající ale zcela zjevný odklon od řešení lidsko právní agendy. Dvacet let po sametové revoluci, vedené právě v duchu dodržování lidských práv, je celá lidskoprávní agenda v Česku ohrožena.
S nástupem nové garnitury se reviduje přístup k lidským právům na celostátní úrovni. Důkazem jsou hromadně propouštění úředníci z Odboru lidských práv Úřadu vlády, zrušení postu ministra či ministryně pro lidská práva a stále trvající absence na postu zmocněnce pro lidská práva. Korunu tomu nasadil premiér, když svým poradcem pro lidská práva jmenoval Romana Jocha. Toho, který prohlásil, že: „Všechna naše práva a svobody lze vlastně převést na práva vlastnická“. Lidsko právní agenda je politikou vlády paralyzována, což není náhodou ale pravděpodobně záměrem současné vlády. Pro pravicovou koalici jsou lidská práva očividně prázdným pojmem.
V oblasti LP dochází nejen ke stagnaci ale též k revizi toho, co bylo léty práce a úsilí dosaženo. Příkladem budiž nedávné vládní zamítnutí Národního akčního plánu boje proti domácímu násilí, což je zásadní strategický dokument, kterým disponuje většina evropských zemí a doporučují jej mimo jiné i mezinárodní instituce, jako je OSN, Rada Evropy, Evropská komise. Na tomto dokumentu, který představuje systematický přístup k prevenci domácího násilí, pracoval Výbor pro prevenci domácího násilí několik let na základě zadání Rady vlády.
Nejen jako členka Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která považuje ochranu lidských práv za svůj hlavní cíl, jsem posledními tendencemi hluboce znepokojena. Ještě stále o něco jde! Bez ohledu na výši státního dluhu bez ohledu na ekonomickou prosperitu – úroveň vyspělosti společnosti se měří úrovní dodržování, ochrany a možnosti vymáhání lidských práv pro každého jednoho občana, což neoliberálně ekonomické přístupy zcela ignorují. Pro mne fungující ekonomika a volný trh představují jen podmínku nutnou nikoliv však dostačující pro kvalitní život našich občanů. Bez péče o lidská práva bude naše republika jen vizí a morálky prostou firmou. Kvalita života a demokracie se nedá měřit ekonomickými indikátory. Společnost se škrtnou nedá!
