Šrotovné aneb sleva není zadarmo

O zavedení tzv. šrotovného se již napsala spousta slov a zaznělo mnoho protiargumentů, dokazující jeho iracionalitu. Přesto bylo toto údajně protikrizové opatření schváleno poslaneckou sněmovnou v rámci širší kompromisní dohody, která umožní zavést i potřebné slevy na sociálním pojištění. Máme ale věřit předkladatelům návrhu a zástupcům automobilového průmyslu o prospěšnosti tohoto opatření na základě dat ze zahraničí, kde šrotovací prémie zvedla prodej automobilů?

Nedávná čísla ukazují, že skutečně se skokově zvýšily tržby z prodeje automobilů o desítky procent, Škodovka jede znovu na plné obrátky a i některým jiným automobilkám se začalo dařit. Nenechme se ale příliš zmýlit. Mimořádný růst bude trvat jen do té doby, než vládám dojdou prostředky, a to se vzhledem k propadajícím daňovým výnosům a situaci na trhu dluhopisů stane velmi brzy. Krátkodobý impuls tak jen na chvíli oddálí skutečné řešení problémů. Celkově se přitom český průmysl stále propadá, meziročně přes dvacet procent.

Argument o neúčinnosti šrotovného v České republice s exportně orientovaným průmyslem není potřeba opakovat. Také je asi zbytečné poukazovat na skutečnost, že zvýhodnění jednoho odvětví znamená automatické znevýhodnění odvětví dalších, která si toto znevýhodnění zaplatí z vlastních daní. Není ale možno mlčky pominout fakt, že šrotovací prémie bude lákat středněpříjmové skupiny, aby utratily své úspory za nový automobil nebo se kvůli němu dokonce zadlužily. Přitom krize byla hlavně způsobena módním trendem žití na dluh a neschopností dluhy splácet.

Zajímavé je, že asociální šrotovné prosazuje sociální demokracie, která se staví do role ochránců sociálně slabých. Rozumím tomu, že v systému veřejných financí musí existovat určitá míra solidarity bohatých s chudými, zdravých s nemocnými nebo ekonomicky aktivní populace s důchodci. Nerozumím však, proč by měly nízkopříjmové skupiny obyvatel dotovat svými daněmi ty bohatší, které si mohou dovolit pořídit automobil! Nyní tedy vidíme, jak to ČSSD myslí se slovem „sociální“ ve svém názvu.

Není možno popírat fakt, že nižší poptávka po automobilech vedla k situaci, kdy automobiloví výrobci i prodejci byli nuceni snižovat ceny. Protože se Topolánkova vláda šrotovnému bránila, někteří prodejci nebo autobazary se rozhodli zavést podobný systém, kdy poskytnou slevu z ceny nového vozu, pokud kupující odevzdá vůz starší. Měl jsem možnost hovořit s několika prodejci na Slovensku, kteří plánovali použít podobný marketingový tah. Slovenská vláda však šrotovné nakonec zavedla a předehnala je. Mohou si tak mnout ruce – slevu, kterou chtěli původně poskytnout, zaplatí nyní všichni daňoví poplatníci.

Jsem proto rád, že v České republice daňoví poplatníci slevy prodejců automobilů a autobazarů občané zatím ze svých daní neplatí. Právní rámec šrotovného byl schválen, prostředky na něj ale chybí. Dodejme – naštěstí.

Ivan Fuksa,

1. náměstek ministra financí