Mylný recept pro vládu

Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu, které obchází zákon a skrytě zvyšují deficit, a tím i veřejný dluh. Ti, kteří tyto návrhy podpořili, následně vyrukovali se „zaručenými“ recepty pro vládu, jak by mohla snížit deficit. Naposledy prohlásili zástupci strany lidové, že vláda ušetří zrušením velké zakázky na odstranění ekologických škod v příštím roce 7 miliard. To je však zcela mylná domněnka.

Především musím zdůraznit, že ekologické škody z dob socialismu představují regulérní státní závazek, potvrzený všemi vládami, a jejich odstraňováním se de facto snižuje veřejný dluh. Pokud se někdo domnívá, že jejich neřešením či odkládáním něco uspoříme, zahrává si s ohněm. Tyto škody totiž mají tendenci se rozšiřovat a náklady na odstraňování potom dále rostou. Současný systém, na rozdíl od nově navrhovaného, umožňuje navyšování garancí. Známe mnoho konkrétních příkladů, kde se konečné náklady rovnaly několikanásobku původního odhadu.

Co by se stalo, kdybychom mohli zrušit onu kritizovanou velkou zakázku? Mohli bychom ušetřit zmíněných 7 mld. Kč v roce 2010 díky tomuto kroku? Odpověď je jednoznačná – v žádném případě. Museli bychom postupovat podle stávajícího systému, kdy se vypisují výběrová řízení dle rozhodnutí České inspekce životního prostředí a faktury dodavatelů se musí prakticky ihned proplácet. V roce 2009 se vynaloží kolem šesti miliard  korun, v dřívějších letech bylo rozpočtováno až 12 miliard. Jinými slovy, i při zrušení velké „megazakázky“ bychom museli ekologické škody likvidovat a vynakládat určité prostředky.

Kde lidovci vlastně vzali částku 7 mld. Kč? Zřejmě se podívali do zadávací dokumentace na velkou zakázku a zjistili, že stát si vyhrazuje právo platit ročně maximálně sedm miliard. To ale v žádném případě neznamená, že by stát tuto částku musel platit již v roce 2010. A dokonce, vzhledem k dosavadnímu průběhu tendru se neočekává, že by stát cokoli hradil dle nového systému v roce 2010. A pokud není nový systém spuštěný, musí stát hradit likvidaci lokalit průběžně dle starého bez jakékoli možnosti ročního zastropování výdajů. Návrh KDU-ČSL tak žádný problém neřeší a státu žádnou úsporu nepřináší.

Ještě je třeba pro pořádek připomenout, že prostředky na sanační práce se nevyplácí ze státního rozpočtu, ale z privatizačního účtu, který funguje mimo státní rozpočet. Tuto skutečnost si často někteří politikové neuvědomují.   

Vítám snahu politických stran i z levé části spektra přicházet s návrhy snižující schodek veřejných financí. Tyto návrhy by však měly vycházet ze znalosti dané problematiky, měly by brát v úvahu širší souvislosti a pokoušet se o seriózní kvantifikaci dopadů na veřejné finance. V opačném případě se jedná o prázdné výkřiky.