Ceny potravin v České republice nijak dramaticky neporostou

V médiích se již několik dní objevují zprávy o neúrodě některých zemědělských komodit, růstu jejich cen a spekulace o dopadech na růst cen potravin. Domnívám se však, na základě dosavadních zkušeností i určitých indicií, že ceny potravin se nijak dramaticky nezvýší.

Jaká máme fakta? Na první pohled by se mohlo zdát, že jsme se dočkali série pouze špatných zpráv: červencový odhad sklizně základních obilovin pro Českou republiku hovoří o osmiprocentním meziročním snížení. Světové zásoby pšenice prudce klesly, když se produkce ve světě snížila o zhruba 15,3 milionu tun.

Mohou za to extrémní horka na Ukrajině a v Kazachstánu, stejně jako rozsáhlé požáry v Rusku, které přijalo zákaz exportu obilí. Nižší produkci zaznamenaly také země Evropské unie a Jižní Ameriky. Cena pšenice vystřelila nahoru, když v jednom z minulých týdnů vzrostla o více než čtvrtinu.

Naproti tomu, díky nadprůměrným úrodám v předchozích dvou letech se celosvětové zásoby obilovin pohybují na nadprůměrných úrovních. I nižší odhad sklizně pro Českou republiku zatím znamená, že domácí produkce plně uspokojí domácí poptávku, patrně se sníží jen export. Světové ceny sice prudce vzrostly, nicméně zdaleka nedosahují rekordních úrovní na přelomu let 2007/2008 a pokud nepřijdou mnohem horší odhady sklizně nebo se nestane něco mimořádného, další výrazný růst neočekávám. Zemědělcům pomůže vyšší cena plodin k lepšímu hospodářskému výsledku. Zato spotřebitelé se mohou začít obávat, jak se tento vývoj promítne do jejich peněženky.

Předně je potřeba poznamenat, že položka „Pekárenské výrobky a obiloviny“ tvoří ve spotřebním koši, podle kterého ČSÚ počítá inflaci, pouze 2,7 %. Kromě toho cena obilovin vstupuje do některých jiných položek, např. do ceny masa jako krmivo. Na druhou stranu se však cena obilovin promítá do samotné konečné ceny pečiva jen z desetiny až pětiny. Vyšší zisk zemědělské výroby tak nemusí být vyvážen znatelně vyšší inflací.

Pokud se podíváme na vývoj maloobchodních cen na počátku roku 2008, kdy se cena pšenice zvýšila meziročně téměř o 70 % a hovořilo se o „potravinové krizi“, dopad na české domácnosti nebyl příliš velký. K průměrné roční inflaci ve výši 6,3 % přispěly potraviny pouze 1,3 procentního bodu. Samotné obiloviny pak maximálně několika desetinami, od toho bychom ale museli odečíst ještě vliv vyššího DPH. Ceny některých potravin naopak v roce 2008 poklesly a inflaci snižovaly.

Počkáme tedy na čísla o srpnové inflaci, která vydá ČSÚ na počátku září. V tuto chvíli ale nic nenasvědčuje tomu, že ceny potravin i přes růst cen některých plodin dramaticky vzrostou.