Kapely, zřizovatelé a povolovačky za totáče
V kolínském divadle jsme měli ZO SSM od roku 1974. Bylo nám řečeno, pokud nebude ZO SSM založená, Krajský národní výbor kolínské divadlo zruší.
Vytěžili jsme z toho, co se dalo. Vzali jsme pod "svazácká křídla" dvacítku herců včetně režisérů, vyškrtnutých nebo vyloučených ze strany, kam vstoupili před rokem 1968 a odkud byli vyhozeni, když při prověrkách v roce 1970 nikdo z nich nesouhlasil s okupanty, kteří přišli 21. srpna 1968.
A začali jsme pořádat různé kulturní akce, na jevišti divadla, ve zkušebně a v klubu divadla. Zvali jsme umělce, kteří měli zakázanou Prahu, ale ve Středočeském kraji vystupovat mohli a také jsme jako svazáci v roce 1980 vzali pod svá křídla, kolínskou kapelu EXTRAKT.
Přišel za mnou tehdy její kapelník, můj kamarád, Jaroslav Šantrůček. Že prý potřebují, aby mohli veřejně vystupovat, naše svazácké razítko na smlouvy a potřebují náš účet, aby si tam mohli nechat posílat honoráře. Museli se zaštítit nějakou organizací, jinak by nemohli hrát, pořádat koncerty, vybírat vstupné - nemohli by nic. Tak jsme je zaštítili.
Své texty museli dávat schvalovat na Městský národní výbor, na odbor kultury. Několikrát jsem tam šla místo nich a texty jejich písní vysvětlovala osvědčenou taktikou. Hrála jsem nechápavou.
"Proboha, proč vám tohle vadí?! Proč?! Vždyť to je přece normální! Takhle se mluví! Copak vy nikdy neřeknete, že..."
Jednu soudružku, která sice byla urputná, ale nakonec texty povolila, po čase vystřídal soudruh Neoblomný.
Narazila jsem u něho s textem pásma, „Byli jsme taková parta, aneb karta se obrací“, které jsme nazkoušeli a chtěli jsme ho uvádět v klubu divadla. Takže tři dny před premiérou jsem mu nesla ke schválení text.
"Ty si ze mě děláš prdel, Ireno,“ řekl mi, když si text přečetl. „Tohle kdybych ti povolil, tak mě zavřou! Zákaz, jasný?“
Když jsem to řekla v divadle a viděla, jak někteří couvají od premiéry, jak jsou ustrašení, znechucení, vzala jsem text El Carovců a šla na OV KSČ za kulturním tajemníkem Želmanem, který měl divadlo na starosti.
„Máme problém, soudruhu Želmane. Některým lidem na odboru kultury se zdá, že bychom tyhle texty neměli říkat. Zakázali nám premiéru, kterou jsme jako svazáci připravili. Ale proč? Nechápu to. Ty texty byly psané před druhou světovou válkou! A jsou proti kapitalistům! To pásmo se jmenuje, „Byli jsme taková parta, aneb karta se obrací“, proč by, proboha, takovéhle texty měly někomu vadit dneska? Je to přece El Carova parta! Je to oslava El Carovců! Je to pocta hrdinům!“
Želman přikyvoval, nechal mi udělat kafe, a zatímco jsem ho pila, texty si přečetl a... schválil je.
Za půl hodiny bylo vybojováno a ani to nebolelo! I to kafe bylo dobrý…
Hnala jsem se do divadla a mávala schválenými texty nad hlavou! Vyhráli jsme! Naše radost proletěla divadlem jako svěží průvan! Vyhráli jsme!
A pak jsem šla na vrátnici k telefonu a zavolala na Městský národní výbor, na odbor kultury, a pozvala jsem soudruha Neoblomného, co nám to chtěl zatrhnout, na premiéru pásma, „Byli jsme taková parta, aneb karta se obrací“.
"Tak tě zvu na premiéru." Chvíli bylo v telefonu ticho.
„Na jakou premiéru? Ireno, přece jsem ti jasně řek, že…“
„Jo, něco jsi mi říkal. Ani nevím co. Ale víš, co si myslím? Že sis to pořádně nepřečetl. Protože jinak bys nám to nezakázal. Soudruh Želman si zrovna teď ty texty přečetl. A pozorně, na rozdíl od tebe. A řekl mi něco úplně jiného, než jsi mi řekl dopoledne ty. Schválil nám to. Slyšíš dobře! Četl to a schválil nám to. Takže tě srdečně zvu na premiéru pásma „Byli jsme taková parta, aneb karta se obrací.“ Nenech si to ujít!“
Premiéra byla bouřlivá. Texty vnímali více mladí, ti starší byli spíš zahlceni krutou skutečností, jak se předválečná karta podivně obrátila proti nim a stejně jako my, ani oni příliš nevěřili tomu, že by se ještě někdy měla obrátit. Nicméně, výzvy ke svržení pánů, se líbily všem.
V dubnu 1980 jsme tenhle pořad uváděli pro svazáky - kolínské policajty. Kupovali si naše klubová představení často, peníze měli, udělali si pokaždé v divadelním klubu výroční schůzi, my jim po schůzi předvedli nějaký program, oni nám bohatě zaplatili, spokojení jsme byli všichni, a nejvíc byla spokojená obsluha na baru, protože kolínští svazáci - policajti, rádi a hodně pili.
Ale tentokrát to bylo jiné. Klub byl opět narvaný, jako pokaždé, když jsme pro ně hráli, ale během představení bylo hrobové ticho. Nic. Jako když je klub prázdný. Nikdo nereagoval. Nikdo se ani nepohnul. Nikdo ani nezakašlal.
Ticho. Naprosté ticho.
Nebyli jsme z toho nervózní, naopak. Přesvědčilo nás to o tom, že texty „karty“ našly svůj cíl. Ale tím to nekončilo! Po každém představení svazáci od policie zůstávali, na hodinku, na dvě, ale tentokrát, když jsme skončili, zatleskalo pár lidí a během minuty byl klub prázdný!
Později, v soukromí, mi pár policajtů řeklo, že to bylo drsné. A že si uvědomili, v jakém srabu žijeme...
P. S.
Díky, Josefe Vlčku, za vzpomínky! Díky!
Irena Fuchsová
Miluju tě, krásko, ať jsi, kdo jsi!
Jsou krásní! Majetní! Vzdělaní! Usmívají se, jak se na vás ještě nikdo nikdy neusmál! V tom úsměvu jste vy a láska, obdiv, něha, respekt a touha po vás. Na fotografiích kolem nich jsou kytky, děti, psi a oni. V uniformě nebo bez.
Irena Fuchsová
Připadám si jak hadr na boty
Za dva roky to bude dvacet let, co v pondělí, jako příloha denních novin, vyšel poprvé Magazín ONA DNES. Noviny jsem si koupila jako každý den ráno do vlaku a při prohlížení magazínu jsem zajásala! Byla tam povídka!!!
Irena Fuchsová
Co dělá muž, když jeho žena onemocní?
Budu psát o svých vrstevnicích a o nemocích, které jsou přechodné, jako například cokoli zlomeného nebo zánět čelisti, které ženu vyřadí z běžného provozu domácnosti a její chod zůstane v rukách, ale i v nohách muže.
Irena Fuchsová
Irko, ty seš úplně blbá!
Moje babička (1898) měla několik sester, ale nejvíc jsem znala světoběžnici pratetu Babetu, která vypadala jako panenka, ve Vídni tancovala na stole, jezdila na koni a všichni muži ji obdivovali - jak mi říkala v mých pěti letech.
Irena Fuchsová
Babiččina moudrost
V polovině padesátých let mi bylo pět let. Maminka byla se mnou a s bráškou o dva roky starším, doma. V dětském kolektivu, o kterém se říká, že je krutý, jsem tedy nebyla, ale přesto jsem si denně uvědomovala, že jsem postižená.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Komfortní 2KK 63m2 s terasou a balkonem ve 2. NP v oblíbeném residenčním komplexu Bažantnice Hostivi
Lipová, Hostivice, okres Praha-západ
17 000 Kč/měsíc
- Počet článků 747
- Celková karma 30,42
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda