Sezona psích kabátků začala

Potkávám ty dvě téměř denně. Čivava Bětka pro dnešní chladné ráno zvolila růžový obleček, panička je v černém. Trochu ji zebou tlapičky, pardon nohy. Zapomněla na ponožky. Tolik péče věnovala Bětčinu outfitu, že na sebe zapomněla.

Pejskařky jako podkategorie majitelů a venčitelů psů jsou svébytná skupina. Charakteristickým znakem je věk kolem šedesátky, mírná nadváha, silné brýle a silná potřeba sociálního kontaktu… No i když: „S  tou „čůzou“obarvenou, co má tu boxerku, se nebavíme, vyjela  přece po té naší Ňufce. Ona vůbec toho psa nezvládá, takovým ženským by psa vůbec neměli dávat!“

Absenci manžela (buď skutečnou) nebo jen duševní (pivo, TV, fotbal, guláš) si pejskařka vynahrazuje nesmírnou láskou ke svému mazlíčkovi. Péče o něj jí zabírá spoustu času a na procházce, to může pěkně s kamarádkou probrat – od papáníčka, trendy vybavení – loni třeba frčely svítící a blikající obojky, neschopných a drahých veterinářů až po projevy té Jeho/Její bezmezné psí lásky. Aneb můj pes je ten nejchytřejší, nejkrásnější, nejvychovanější… S úsměvem po něm sbírá do pytlíčku i to, co zbylo z toho výborného papáníčka. Já vím, nedělají to všechny, podle toho to v některých ulicích vypadá. Ale nezapomeňme, že existují i maskulinní držitelé psů - tedy pejskaři! A já se ptám, jak je možno svěřit péči o to bezbranné zviřátko něčemu tak nezodpovědnému, sebestřednému a línému jako je muž?

„Vnoučata už jsem neviděla, ani nepamatuju. Snad přijedou až na Vánoce! To víte, dcera bydlí daleko a mají pořád tolik práce, viď Belinko!“ Válečkovitá Belinka dojemně zavrtí krátkým ocáskem a dál se věnuje očichávání tajemných psích značek, kterých je plný park. „Jo a paní viděla jste tuhle v televizi toho Delóna, jo to byl fešák! No ten můj mu byl tehdy dost podobný, to víte paní, to už je ale let!“

Na rohu se rozloučí a pomalým krokem odcházejí do bytu, kde na ně nikdo nečeká, ale je třeba ještě čubince utřít nožičky, dolít vodu a nasypat nízkokalorické krmivo. Já pokračuji dál také směrem domů a můj pes mě neochotně následuje…

Jan Burian: Ještě tak pejska

Ještě tak hlídat děti sousedům
Ještě tak dojít starejm pro oběd
Ještě tak věřit televizním snům
Ještě tak v pátek nikam neodjet
Ještě tak uhlí ztěžka vynosit
V rádiu hlídat předpověď
Ještě tak uklízet jen pro pocit
Že s prachem zmizí z bytu všechna šeď
Ještě tak tajně hledat inzerát
Odepsat by však bylo neslušné
Ještě tak vzít si k sobě pejska snad
Ještě tak pejska - člověka už ne