Peníze nebo život?

Mám vysoký cholesterol. Nic výjimečného vzhledem k mému věku, „už mi lásko není dvacet let, už ani třicet pět…!“ Statistika praví, že stejný (dle lékařů) problém má asi 70 % mých spoluobčanů .

Svou roli tu kromě věku hrají geny, které neovlivníme  a životospráva, kterou ovlivnit lze. Pokud změna jídelníčku, více pohybu a definitivně típnutá cigareta nepomůže, vytasí se lékař s medikamenty. Ano, na scénu přicházejí obávané „statiny“.

Mám nejen ten vysoký cholesterol ale i kamaráda Tondu -  sportovce, v létě jezdí na kole, v zimě na lyžích, v mezidobí běhá a tančí…Stresovat se přestal v okamžiku, kdy opustil pracovní proces a stal se natěšeným čekatelem na kariéru důchodce. S kouřením loni sice seknul, ale „pivo, žena, zpěv“ mu nejsou úplně cizí, to vše přiměřeně a s rozumem.

Mám tedy kamaráda a ten má také zvýšený cholesterol. Protože je to člověk až přehnaně zodpovědný a svědomitě sleduje svůj zdravotní stav, navštěvuje pravidelně svou lékařku.

Paní doktorka mu stejně jako mně udělala přednášku o hrozícím nebezpečí kardio-vaskulárních chorob, výstražně zvedla prst nad jeho vyšším tlakem a nekompromisně  předepsala  tablety obsahující atorvastatinum.  Když si Tonda doma přečetl příbalový leták, tlak, který po opuštění ordinace byl docela normální až nízký, mu náhle vyskočil. „Tu svalovou bolest, jaterní komplikace, bolest hlavy a větry bych ještě překousl, ale hrozící impotenci a „gynekomastii“ (zvětšení prsů u mužů i žen), to tedy ne!“ Prostě se rozhodl, že se moderní medicínou nenechá zachránit a raději zemře přirozenou smrtí. Léky skončily v šuplíku a kamarád to šel rozběhat.

Na další návštěvu pí Dr. se důkladně připravil – třikrát denně si měřil tlak střídavě na levé a pravé ruce. Kontrolu prováděl druhým tonometrem, dva dny věnoval hodinovému záznamu s červeně vyznačenými extrémy, ve vypracovaném diagramu zohlednil okolnosti předcházející měření – běh, plavání, sauna, přiznal se i k výjimečné konzumaci alkoholu. Vše zprůměroval s výsledkem 130/80, tak takový tlak by si určitě přála mít i jeho praktická lékařka!

Paní doktorka byla opravdu šokována, s tak vědeckým přístupem se u pacienta ještě nesetkala. Netušila, že Tonda se měření věnoval ve své profesi pár desítek let, takže na něho v tomto směru prostě nemá. Nicméně nabyla dojmu, že s nějakým „bu bu bu“ už neobstojí, že je třeba si v důvěrném rozhovoru „nalít čistého vína“ na téma údajné škodlivosti cholesterolu, problémů s vysokým tlakem atd. Rozpovídala se o tom, že farmaceutické firmy neřídí žádní filantropové ale ekonomové. Každé malé dítě přece už dnes ví, že kapitalismus je založen na vytváření zisku a ne na nějaké směšné péči o blaho lidstva a jeho zdraví.  Když ještě prohodíme poučku, že „poptávka určuje nabídku“ polopatisticky tedy „nabídka určuje poptávku!“, dojdeme k tomu, že když není dosti pacientů  poptávajících farmaceutické produkty, je třeba si je vyrobit. Ty pacienty! I kdyby vedlejším účinkem statinů byla jen únava a bolest svalstva, v lékárně přece máme širokou nabídku léků proti bolesti… Dlouhodobým užíváním statinů se u vás objevila cukrovka druhého typu?  Hurá do ordinace a do lékárny. Že si jejím „léčením“ způsobíte další zdravotní komplikace, nevadí!  I na ty máme léky! Pokud vaše ledvinové problémy bude nutno řešit až v nemocnici  dialýzou, tím lépe…Pro koho, no pro vás samozřejmě ne!

Z ordinace se Tonda vypotácel na pokraji zhroucení, tohle všechno už sice léta tušil, ale poslední ranou byla smělá myšlenka jeho „údržbářky“ o pravděpodobném komplotu výrobců potravin a farmaceutických firem.  Zatímco jedni s vidinou vyšších zisků nás de fakto „tráví“ používáním lidskému zdraví nepříliš nakloněných zato levných  surovin, jejich kumpáni v bílém plášti nám na zdravotní obtíže  předepíší „léky“ vyráběné hlavními „predátory“ na vrcholu tohoto potravního řetězce tedy farmaceutickou mafií!

Paní doktorka měla holt slabou chvilku a dovolila si být konečně k někomu upřímná.

Doplňující dotaz zvídavého „skorodůchodce“, jaká je tedy souvislost mezi doporučovanou tělesnou aktivitou (myšleno sportovní samozřejmě) a cholesterolem, ji zaskočil a přivedl k zamyšlení.. Když proces myšlení trval již dlouho, vytasil se Tonda se svou „průtokovou teorií“, ze své dlouholeté praxe ve vodárenství ví, že to co rychle protéká, to se neusazuje! Tak alespoň v tomto směru bude i nadále dbát rady lékařů,  sport i jiné pohyby ho prostě hodně baví!

Tondovi bude v uších  ještě dlouho znít závěrečná rada: „Hlavně nejezte nic z pšenice – je geneticky upravená, jen se o tom nemluví! Totéž platí o kukuřici! Žito a oves se nepěstuje v tak obrovském množství, to si dát můžete!“  Nabízenou koblihu by si teď Tonda nevzal ani od Andreje osobně! Ale přece není kůň, aby se živil jenom ovsem… Kdyby byl důsledný, nemohl by po bedlivém prozkoumání malých písmenek na pestrých etiketách všech těch výborných potravin v supermarketu jíst vlastně vůbec nic. Pochodovat před Lidlem nebo Penny vybaven transparentem s revoluční myšlenkou: „Zpátky na stromy, začněme znovu !“  se  jeho analyticky uvažujícímu mozku zdálo také málo účinné!

Rozhodl se pro zlatou střední cestu, bude ještě více dbát na dostatek zeleniny, luštěnin , česneku, ořechů, občas si dá lososa nebo jinou rybu. Těm různým „prasečinám“ v podobě margarínů a polotovarů z obchodu nebo smažených dobrot z rychlého občerstvení  se musí vyhnout a léky zůstanou  tam, kam patří – v šuplíku.