Až bude NSA sledovat i naše sny...

…budu ztracena. Dnes v noci se mi zdálo, že jsem byla na recepci v Kremlu. Sny mají svou prazvláštní logiku a tak mi nepřišlo divné, že to tam vypadalo spíš jako v české hospůdce před zavírací hodinou.

 Vojáci si už nevykračovali tím rázným hrdým krokem jako po Rudém náměstí při přehlídce. Motal se tu dokonce i jeden kosmonaut. Poznala jsem ho podle modrých tepláků s pruhem a na hlavě měl kdovíproč helmu – neprodyšně uzavřenou. Jak dostával dovnitř ty stakany vodky je  mi záhadou. Zvyklý na stav „beztíže“, teď zjevně bojoval se zemskou přitažlivostí. Jak jsem se do téhle společnosti dostala já? No byl to přece sen!

Moji přátelé mi často vytýkají, proč konečně nezahodím svůj starý tlačítkový mobil a nepořídím si ten superchytrý dotykový. Se spikleneckým úsměvem a ztišeným hlasem odpovídám: „Nechci, aby mě Američani sledovali!“ Kdoví, jaký vliv na vztah USA k Jižní Americe by mělo hlášení mé dcery o tom, jakou dostala známku ze španělštiny? A už vůbec nevím, jak případně ovlivní další výzkumnou činnost NASA špatné výsledky mého syna v matematice a fyzice! Co udělá se světovou chudobou zpráva o tom, co budu dnes vařit k večeři? Žijeme přece v globálním světě a vše se vším souvisí. Raději to nebudu riskovat a zůstanu u svého „pádla“!

Už dávno víme, že sledují naše maily, monitorují internetové diskuze, teď už i na fotkách na internetu nás snadno identifikují, znají možná i naše myšlenky! Až budou sledovat i naše sny……Nejsem Martin Luther King, jsem obyčejná matka z Prahy 4 -  i když taky Martina,  ale  i já bych chtěla říct: „I Have a Dream“ = „Mám Sen!“ A nechci se nikomu zpovídat z toho, co se mi zdá a bude zdát!

Svobodu i vašim snům!