Tento článek je opět o tom, jak těžké je vysvětlit co je bitcoin a jak funguje, lidem, kteří byly narozeni ještě za tuhého totalitního komunismu. Tedy lidem narozeným cca v padesátých letech minulého století.
V minulém článku, ve kterém jsem Vám popisoval můj náročný rozhovor s rodinným známým v restauraci má pokračování.
Před pár dny byl ten známý u rodičů na oslavě narozenin mého otce, kde jsem nemohl chybět. V pozdější večerní hodinu, kdy jsme už oslavovaly pouze my tři, tedy já, můj otec a jeho letitý přítel došlo i na téma u kterého jsme skončili minule v restauraci. Musím podotknout, že můj otec věcem kolem virtuální měny, bitcoinu a všemu co je s tím spojené vůbec nevěří. Když řeknu, že je skeptik tak to je velice slabý výraz. Rodinného přítele to zajímalo, tak se otec podvolil, že se našeho rozhovoru pasivně zúčastní.
Začal jsem jim tedy vyprávět příběh, který je zcela podle pravdy a začal počátkem tohoto roku. Tenkrát jsem dostal od jednoho člověka přes skype nevinou poznámku o tom, že zná jeden projekt a jestli chci, že mi pošle do mejlu pozvánku. Na tyhle věci já docela slyším. Když se mohu někam přihlásit, nic mne to nestojí a je to bezpečné tak proč ne. V tomto případě to bylo o to zajímavější, že šlo o čistě český projekt, který pracuje s bitcoiny. Tato kombinace mne opravdu zaujala a okamžitě jsem se na základě pozvánky v emailu do projektu přihlásil.
Musím říct, že projekt, respektive jeho stránky na mne udělaly hned od prvopočátku velký dojem. Profesionálně bezvadně zvládnutý a i přes velkou komplikovanost zcela intuitivně ovladatelný a přehledný. Jediná věc chyběla a to responzivnost. Ale schválně píšu minulý čas, protože právě v těchto dnech tedy začátkem června 2016 přichází druhá verze, která má být po všech stránkách podstatně propracovanější a nebude mu chybět plnohodnotná mobilita (tedy responzivnost).
Pánové tedy otec a jeho kamarád na mne koukali a oba se téměř současně zeptali, „no a o co tedy v tom tvém projektu jde“. Jde o obchodování s bitcoiny na k tomu určených burzách po celém světě a dle jasně daných algoritmů a díky tomu o vydělávání nemalých částek. Jak to tak bývá. Čím více investuješ, tím více vyděláš.
Na to můj otec, jak jsem očekával, řekl „blbost“. Všichni tě chtějí akorát oškubat a jen blbec jako ty jim na to naletí. Nedal jsem se a pokračoval dál. Jde tam o to, že ty do toho projektu vložíš svoje peníze, svoje české koruny, které máš uložené v bance, kde akorát ztrácejí hodnotu. Oni za tyto peníze nakoupí bitcoiny, se kterými poté obchodují na burzách. Vše je do detailu promyšleno a funguje to. Celý projekt jsem pro představu přirovnal ke Karlu Janečkovi a jeho matematickému algoritmu pro obchod s finančními deriváty. Můj otec tohoto pána zná a ví, že to je miliardář, přesto řekl, „už si od nich dostal nějaký prachy, jenom je tam sypeš a nic z toho nemáš“. Ano peníze jsem tam vložil, a zkusil je vybrat a vše proběhlo zcela hladce. Tak jsem je tam vložil zpět a nechal vydělávat. Otec na to, „takže z toho stejně nic nemáš“. Ano teď ne, ale za pár měsíců či let, to bude zcela jinak.
A začal jsem jim vysvětlovat, jaké jsou výnosy, kdy lze vybírat, že je více vrstev, každá má jiné parametry pro vklad, výnos a možnost výběru. Bylo toho hodně, co jsem jim o tom projektu řekl, ale myslím si, že mi to moc nevěřili. Celý večer skončil tím, že jsem vzal notebook, pustil excel a ukázal jim velice jednoduchou tabulku výnosů na 1 rok při různých vkladových částkách. Otec se rozesmál a řekl mi, že jsem magor, ale na jeho celoživotním příteli bylo znát, že mu to v mozku začalo šrotovat. Myslím, že ani tento rozhovor nebyl poslední na toto téma s ním.
